Útoky v Ankaře zabily podle opozice 97 lidí, vláda uvádí 86 obětí

11.10.2015 6:01 | Zprávy

Centrem turecké metropole Ankara v sobotu otřásly dva výbuchy, které si vyžádaly nejméně 86 mrtvých a 186 zraněných, uvedla vláda. Podle prokurdské opoziční Lidové demokratické strany (HDP) zahynulo až 97 lidí. K útokům došlo před začátkem mírového pochodu pořádaného levicovými a kurdskými aktivisty, kteří chtěli protestovat proti násilným střetům mezi tureckou armádou a kurdskými separatisty.

Útoky v Ankaře zabily podle opozice 97 lidí, vláda uvádí 86 obětí
Foto: Archiv
Popisek: Turecká vlajka

Turecká vláda označila výbuchy za teroristický čin a podle premiéra Ahmeta Davutoglua existují jasné důkazy, které naznačují, že útok spáchali dva sebevražední atentátníci. Za útokem prý mohli stát islamisté, kurdští separatisté či jiní levicoví radikálové.

Podle svědků následovaly dva výbuchy těsně po sobě krátce po 10:00 místního času

Tento teroristický útok je nejhorší svého druhu v Turecku za posledních nejméně 20 let. Turecký premiér svolal kvůli tragické události zasedání bezpečnostní rady. Na jednání byli pozváni mimo jiné ministři vnitra a zdravotnictví, šéfové policie a rozvědky a představitelé samosprávy. Schůzky se zúčastnil i prezident Recep Tayyip Erdogan, který v prohlášení útok odsoudil a uvedl, že jeho pachatelé se pokoušejí "zasít svár mezi jednotlivé složky společnosti".

Podle Davutoglua existují tři potenciální podezřelí ze spáchání útoku - radikálové z organizace Islámský stát, bojovníci ze separatistické Strany kurdských pracujících (PKK) a členové zakázané extrémně levicové Revoluční strany pro lidové osvobození (DHKP-C). V reakci na útoky premiér vyhlásil třídenní smutek.

K výbuchům došlo krátce před začátkem plánovaného mírového pochodu, který svolala odborová Konfederace pracovníků ve státních službách (KESK) společně s dalšími levicovými organizacemi. Účastníci této akce chtěli protestovat proti narůstajícímu násilí mezi tureckou armádou a kurdskými separatisty.

Podle svědků následovaly dva výbuchy těsně po sobě krátce po 10:00 místního času (09:00 SELČ) na křižovatce poblíž frekventovaného hlavního železničního nádraží. Tam se před začátkem pochodu shromažďovali zejména příznivci prokurdské Lidové demokratické strany (HDP), uvedl deník Hürriyet.

Brutální útok odsoudila i česká diplomacie a premiér Bohuslav Sobotka

Turecká vláda v souvislosti s útokem nařídila místním médiím, že nesmějí používat snímky okamžiku výbuchu, hrůzné či krvavé záběry nebo "snímky, které vyvolávají pocit paniky". Podobné zákazy jsou v Turecku po útocích běžné. Mnoho lidí z Ankary těsně po explozích rovněž hlásilo, že se nemohou dostat na Twitter ani na další stránky sociálních médií. Nebylo ale jasné, zda přístup zablokovaly úřady, uvedla agentura AP.

V Turecku se budou 1. listopadu konat předčasné parlamentní volby. Už před minulými volbami v červnu se prokurdská HDP několikrát stala terčem útoků. Ten nejkrvavější se odehrál na předvolebním mítinku ve městě Diyarbakir, kde nastražená nálož s výbušninou TNT 5. června zabila čtyři lidi a stovku dalších zranila.

"Občané Turecka a všechny politické síly by měli čelit jednotně teroristům a těm, kdo se snaží zemi destabilizovat," uvedli ve společném prohlášení ministryně zahraničí EU Federica Mogheriniová a eurokomisař pro rozšíření Johannes Hahn. Za "bezohledný a barbarský útok" označil dnešní výbuchy v Ankaře generální tajemník Rady Evropy Thorbjörn Jagland a zároveň připomněl, že svoboda shromažďování je jedním z pilířů demokracie.

Brutální útok odsoudila i česká diplomacie a premiér Bohuslav Sobotka. "Je nutné, aby byl tento odsouzeníhodný čin vyšetřen a viníci postaveni před soud a potrestáni," uvedl Sobotka v prohlášení.

Budeme se bránit, hlásí Kurdové

České ministerstvo zahraničí uvedlo, že momentálně žádné české oběti útoku v Ankaře potvrzeny nemá. "Tamní česká ambasáda kontaktovala všechny občany, o nichž věděla, že v Ankaře jsou. Měli by být všichni v pořádku," řekla ČTK mluvčí ministerstva Irena Valentová.

V Turecku se od letošního července, kdy zkrachoval proces usilující o mírové řešení sporu vlády s radikály ze separatistické Strany kurdských pracujících (PKK), výrazně zvýšil počet střetů armády s bojovníky PKK. O život od té doby přišlo asi 150 příslušníků tureckých bezpečnostních sil a stovky ozbrojenců z řad zakázané kurdské strany. Očekávalo se, že PKK ohlásí před nadcházejícími volbami jednostranné příměří. Její představitelé skutečně oznámili, že dočasně zastaví všechny své operace: upozornili ale, že kurdští bojovníci se budou v případě otevřeného útoku bránit.

Stovky demonstrantů skandujících protivládní hesla vyšly do ulic Istanbulu. Při protestu obviňovali kabinet premiéra Ahmeta Davutoglua, že je zodpovědný za dnešní bombové útoky v Ankaře, při kterých zahynulo nejméně 86 lidí. Cílem demonstrantů v Istanbulu bylo pochodovat k Taksimskému náměstí v centru města, uvedla agentura Reuters.

"Erdogane, odstup" a "Vrah AKP" vykřikovali někteří z protestujících a obviňovali prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana a vládní Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP) z odpovědnosti za násilí. Protest sledovali policisté, kteří měli připravena dvě vodní děla. Policie v minulosti zabránila demonstrantům dostat se až na Taksimské náměstí, které bylo dějištěm násilných protivládních protestů v létě roku 2013.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: čtk, mp

MUDr. Ivo Trešl byl položen dotaz

očkování

Vážený pane doktore, ráda bych využila možnosti se vás zde zeptat na jednu věc. Když se nechám očkovat proti černému kašli, znamená to, že ho nemůžu dostat nebo je to jak s vakcínou proti covidu? A ještě na jak dlouho mě případně očkování proti nákaze ochrání? A když už jsem nakousla téma covid, pro...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Když se to hodí, prosazují lidská práva. Když ne, tak celistvost. Profesor chce skoncovat s dvojím metrem Západu

17:20 Když se to hodí, prosazují lidská práva. Když ne, tak celistvost. Profesor chce skoncovat s dvojím metrem Západu

„Mezinárodní řád založený na pravidlech“, který bývá prezentován jako spojení mezinárodního práva a …