Aleksandar Vučić, který byl v roce 2014 zvolen premiérem a o tři roky později se stal prezidentem, si získal pověst člověka, který bez námahy rozehrává jakoukoliv situaci na všechny strany. Proto je Vučić ve světě čím dál respektovanějším politikem a může posloužit jako prostředník mezi Západem a Ruskem s Čínou.

Vučićovi se dvoří Číňané, Američané, Rusové i Evropská unie. Ti všichni Srbsko považují za klíčovou figurku na globální šachovnici, a ty všechny se Vučićovi podařilo přesvědčit, že je buď na jejich straně, nebo je pro ně výhodné, aby s ním spojili své síly.

V rozhovoru pro bruselský list Politico například Vučić prohlásil, že je „velmi hrdý“ na své dobré vztahy s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, který nedávno podruhé navštívil Srbsko a kterého Srb navštívil šestkrát, což je více, než kterýkoli jiný evropský lídr.

Na druhé straně, pokud jde o Joea Bidena, Vučić uvedl, že mají „relativně dobré vztahy“, a dodal, že americký prezident je možná „nejlépe připravený člověk“, s nímž kdy jednal a kterého původně velmi „podcenil“.

A co Donald Trump? „Měli jsme velmi dobrý vztah,“ řekl Vučić a zavzpomínal si na jednání, která vedl s Trumpem, jeho poradci pro národní bezpečnost a dalšími lidmi z Bílého domu. „Nebylo to vždycky snadné, ale ti lidé byli velmi pilní, obětaví a pracovití,“ prohlásil Vučić, který nechce nahlas komentovat, koho by si přál v Bílém domě po letošních volbách. I to je součást jeho taktiky udržet si dobré vztahy na všech frontách.

Nadstandardní vztahy Vučiće pojí zejména s Ruskem, což se ukazuje i ve světle války na Ukrajině. I když Vučić tvrdí, že Srbsko je odhodláno vstoupit do EU, vytrvale odmítá připojit se k bloku a uvalit sankce na Moskvu za invazi na Ukrajinu.

Vučić se netají přesvědčením, že Putinovi rozumí lépe, než kterýkoli jiný evropský lídr, a neváhá s Ruskem souhlasit, když se jeho cíle shodují s cíli srbské zahraniční politiky. Minulý týden na okraj Valného shromáždění OSN například udělil Vučić ruskému velvyslanci při OSN Vasiliji Nebenzyovi Řád srbské vlajky za jeho nesouhlas s rezolucí OSN uznávající genocidu ve Srebrenici v roce 1995.

Vučić je ale zároveň ochoten prodávat munici západním zemím, ačkoliv dobře ví, že tato munice skončí v rukou ukrajinské armády. To může vysvětlovat, proč ho rozčilují narážky, že je Putinovým poskokem.

„Říkají, že jsem ruská loutka, ruský agent. To ale mohou říkat jen hlupáci,“ má jasno Vučić, který se s ruským prezidentem setkal už více než 20krát. Na rozdíl od jiných evropských lídrů ale s Putinem údajně od ruského vpádu na Ukrajinu nehovořil a nejsou v kontaktu už více než dva a půl roku.

Dobré vztahy s nemocnějšími politiky světa si navíc srbský prezident nezískává nějakým podlézáním, ale tvrdou politickou hrou, která ve skutečnosti činí Vučiće v očích světových lídrů ještě přitažlivějším.

Pokud jde o vyhlídky Ukrajiny na vítězství nad Ruskem, je Vučić skeptický. „Rusové na bojišti drží iniciativu. Na začátku si Západ myslel, že pro ně bude snadné investovat do ukrajinské obrany a financovat je kvůli relativně slabé ruské ekonomice. Nyní se to stává mnohem obtížnějším,“ vysvětlil svůj úhel pohledu bruselským novinářům a dále nepokračoval, protože lidé v Bruselu prý stejně nechtějí slyšet nikoho, kdo má jiný názor.

Dobré vztahy se snaží Vučić udržovat i s Evropskou unií, kam by chtělo Srbsko vstoupit. Ovšem jeho frustrace z bloku narůstá, a tak je vůči Bruselu mnohem kritičtější, než k ostatním velmocem. Když mluví o Rusku nebo USA, pečlivě volí slova, ne tak v případě Bruselu. Vučić si posteskl, že evropské elity vidí Srbsko jako „malý kámen v levé botě“, který je třeba odstranit, a varoval, že tento postoj obrací lidi nejen v Srbsku proti EU.

Evropská unie mezi tím sleduje sílící Vučićův nacionalismus, zejména v otázce kosovských Srbů a také stavu svobody a demokracie v zemi. Organizace Reportéři bez hranic pravidelně hodnotí zemi jako zemi s nízkou úrovní svobody médií a upozorňuje, že kritičtí novináři čelí politickému tlaku a že zločiny proti nim často zůstávají nepotrestány.

Vučić taková obvinění bez okolků odmítá a prozatím se zdá, že jen málo jeho západních partnerů na něj bude veřejně tlačit. Rozpory mezi Západem a Ruskem ohledně Ukrajiny a obavy, že Čína si v Srbsku, kde investuje do dálnic, železnic a další infrastruktury, vytváří evropské předmostí, dávají Vučićovi větší vliv na jednání s EU a Washingtonem než kdykoli předtím.

A pak je tu ještě lithium. Srbská naleziště tohoto minerálu, který je klíčovou složkou při výrobě baterií pro elektromobily, přitahují intenzivní zájem těžebních společností i výrobců automobilů. Německý kancléř Olaf Scholz a místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič uzavřeli v červenci v Bělehradě řadu dohod, které EU a evropským automobilkám poskytují exkluzivní přístup k srbskému „bílému zlatu“.

Vučić slibuje, že v době, kdy Srbsko vstoupí do EU – pokud se tak vůbec stane – už nebude ve funkci. Podle srbské ústavy může vykonávat funkci pouze dvě funkční období, z nichž druhé vyprší v roce 2027. Jeho kritici pochybují, že se tak snadno vzdá moci. A zatím se zdá, že Vučić má stále silnou podporu obyvatelstva – průzkumy veřejného mínění přisuzují jeho Srbské pokrokové straně 47 %.