Téměř všichni voliči oslovení ČTK se shodovali na tom, že chtějí změnit politické poměry v Česku a vybírají některou z proevropských opozičních stran. Podle konzulky Sandry Miholové prozatímní účast přibližně odpovídá minulým volbám do Poslanecké sněmovny. Během prvního dne přišlo hlasovat 631 lidí.

„Chtěl bych, aby se naše země posunula tím směrem, který bych si představoval. Zatím se od něj spíš vzdaluje,“ přiblížil svou motivaci vyrazit k volbám v zahraničí padesátník Zdeněk, který v Bruselu pracuje jako tlumočník a volil koalici SPOLU. Podobně jako další místní Češi se chce po nějaké době v Belgii vrátit do své rodné země, také proto se zajímá o české politické dění.

Mezi stovkami lidí, kteří dnes v podvečer zamířili k jedné ze dvou uren na bruselské ambasádě, patřil spíše k těm starším. V několikaminutových frontách, které se před velvyslanectvím příležitostně tvořily kvůli kapacitě omezené covidovými pravidly, často postávali spíše mladší lidé, řada z nich na stážích či studentských výměnách.

„Nechtěla bych, abych se musela stydět před svými kamarády v Bruselu za to, jak Česká republika přistupuje k Evropské unii,“ řekla dvacátnice Alžběta, která v současnosti působí na stáži v jednom z mnoha úřadů v belgické metropoli. Volit přišla se skupinou stejně mladých kolegyň, které se prý při volbě rozhodovaly mezi koalicemi SPOLU a Pirátů se STAN. Nakonec u části z nich rozhodl liberálnější přístup dvojkoalice ke společenským tématům, jako jsou práva menšin.

O volbě opozičních koalic mluvili i další lidé, kteří většinou dávali najevo nespokojenost se současnou vládou a obrazem Česka v Evropské unii. To odpovídá trendu z minulých voleb, kdy Češi v zahraničí výrazně upřednostnili strany, které jsou dnes v opozici.

Někteří lidé si dnes stěžovali na způsob volby, který je pro Čechy v zahraničí výrazně komplikovanější než pro lidi ve vlasti. Kdo chce volit, musí se z jakéhokoli místa v zahraničí dostavit na ambasádu v hlavním městě.

„Když se podíváme do Rakouska nebo Švýcarska, tak jejich obyvatelé mají možnost volit korespondenčně. Tahle možnost měla už dávno být zavedena i v České republice,“ prohlásila Dagmar Straková, která v Belgii předloni založila iniciativu za korespondenční volbu. Končící vláda sice její zavedení plánovala, nedošlo však na něj.

Podle Strakové mají větší problémy než v malé Belgii například Češi ve Spojených státech či Austrálii, kteří to někdy mají k urně i tisíce kilometrů. Do Bruselu dnes mířili například i lidé z Lovaně, Lutychu či Brug, jimž cesta do metropole trvá více než hodinu.

„Máme z toho radost, zájem o volby je obrovský v Bruselu, jako již tradičně,“ řekla konzulka Miholová, podle níž někteří lidé přišli dokonce již před otevřením volební místnosti. České instituce v belgické metropoli daly podle ní dnes lidem, kteří neměli naléhavou práci, flexibilní možnost odchodu, aby se vzhledem k omezenému počtu netvořily velké fronty v „popracovní špičce“.

Po uzavření volební místnosti napočítala volební komise celkem 631 hlasů. Při minulých volbách dorazilo přibližně 1 700 lidí. Přesné údaje o tom, kolik Čechů v Belgii žije, se neevidují, jen v Bruselu jich je díky práci u českých i evropských institucí několik tisíc.