"Hlavním problémem dnes je přístup Řecka. Ten je třeba zásadně změnit, nebo se nepohneme dál," prohlásil Kaliňák.

V den, kdy Řecko kvůli středeční schůzce Rakouska se zeměmi Balkánu odvolalo svou velvyslankyni z Vídni, bylo také v Bruselu patrné napětí, které nyní v EU panuje v souvislosti s migrací a děním v Řecku a na západním Balkáně.

Země Visegrádské skupiny, kromě Slovenska a Česka také Maďarsko a Polsko, už několik týdnů hovoří o potřebě "Plánu B", kterým má zahrnovat především posílení ochrany makedonské hranice na sever od Řecka.

Aténám se podobná hrozba nelíbí. Už nyní totiž Makedonie začala odmítat některé migranty, které dosud vpouštěla, a ti tak zůstávají na řeckém území.

Chovanec musel podle svých slov řeckému kolegovi připomenout finanční i materiální pomoc, které se z ČR jeho zemi dostalo. Zároveň jej požádal, aby se neopakovala jeho vyjádření z poslední doby na adresu středoevropských států.

"Je velmi složité potom v našich zemích hájit pomoc Řecku v době, kdy se takto vyjadřuje na naši adresu," poznamenal.

"Řecko na jedné straně říká, že neumí svou hranici hlídat. Ale evidentně s tím ani nechce začít. A neustále žádá o nějakou evropskou solidaritu. Představa, že by stále přerozdělili svůj problém mezi všechny přesto, že sami selhali, je neuvěřitelná," prohlásil dnes před novináři Kaliňák.

Výměnu názorů s Řeky označil za "ostrou". "Není to obvyklé, aby se ministři přímo hádali a vyčítali jednotlivé body," poznamenal slovenský ministr. Tvrdá vyjádření na řeckou adresu podle něj zněla nejen od zástupců V4, ale také od ministrů ze západní Evropy. "Není zvykem, aby si ministři skákali do řeči. To si za těch osm let, co sem jezdím, nepamatuji. Začíná to být skutečně velmi emotivní," podotkl Kaliňák.

EU podle něj musí přestat mít "určité sociální cítění" se zeměmi, které v migrační krizi selhaly.

Řekové podle něj i dnes partnerům tvrdili, že místa k registraci a výběru žadatelů o azyl - takzvané hotspoty - budou příští týden fungovat. "To se setkalo s poměrně pobavenou reakcí. Jeden funguje ztěží, ostatní vůbec nejsou připravené," uvedl Kaliňák s odkazem na zjištění slovenských a českých zástupců přímo na místě.

Řecko mělo podle loňské dohody lídrů zemí EU celkem pět hotspotů po několika odkladech spustit už loni do konce listopadu. Podle Chovance se ale v tomto ohledu situace v posledních dnech mění, hotspoty totiž v Řecku dostala na starost armáda, která věc začala řešit. Podle českého ministra ale zůstává otevřený problém zadržování migrantů do té doby, než bude zjevné, zda dotyčný má či nemá právo na azyl.

Pro EU je nyní při řešení migrační krize klíčovou zemí Turecko. Úspěch jednání s ním ale bude podle Kaliňáka opět závislý na řeckém postoji. "Někdy mám pocit, že zvítězí malé žabomyší války z dávno minulých dob," podotkl.

Kaliňák dodal, že Řekové se dnes "trapně vymlouvali" na Turecko, které je podle nich prý vinno tím, že stále není funkční kontrola jejich společné hranice. Právě přes ni do EU dál proudí tisíce migrantů.

Unie se loni na podzim s Tureckem dohodla na společném akčním plánu jak situaci řešit. V únoru summit EU zopakoval, že tento přístup je prioritou. Pokud však do vrcholné schůzky EU-Turecko, naplánované na 7. března, počty migrantů výrazně nepoklesnou, bude podle českého ministra vnitra potřeba spustit "Plán B", tedy bránit migrantům v přesunech z Řecka dál na Balkán. Pokud se nic nestane, hrozí podle něj velmi rychlý konec existence schengenského prostoru volného pohybu.