Druhou hodinu debaty otevřel Moravec otázkou, jak to bude dál s brexitem. Konečná si to prý v tuto chvíli netroufne říct, protože není jisté, jak všechna jednání nakonec dopadnou. „Ale pevně věřím a doufám, že nakonec budeme odcházet s dohodou,“ zadoufala dáma.

Fischer dodal, že problém je v tuto chvíli na britské scéně, která se nedokáže shodnout na tom, co chce. Ale ochotu Evropské unie dál jednat považuje Fischer za jednoznačně pozitivní. Konečná senátorovi přizvukovala. Také vidí základní problém na britské straně, protože premiérka Theresa Mayová v tuto chvíli nemá u svých vlastních vládních poslanců podporu jistou.

„I v Londýně padají některým politikům šupiny z očí. Dnes ani ty nejextrémnější hlasy na pravici nechtějí vystupovat z EU a z eurozóny. To je pro Velkou Británii tak velký oříšek, jak mají postupovat, když je evropská sedmadvacítka jednotná,“ pokračoval Fischer.

Jedním dechem však dodal, že Velká Británie je naším spojencem v NATO a je naším úkolem udržet s Británií co nejlepší vztahy, protože bez britských ozbrojených sil Evropa notně oslabí.

Fischer také varoval, že tzv. tvrdý brexit, tedy brexit bez dohody, by mohl ztížit pozici zhruba dvěma stovkám dětí, které britské úřady odebraly českým rodičům.

Podle Kobzy obě strany budou postupně měknout, jak se bude blížit konečný termín odchodu Velké Británie z EU.

„Tady by mělo zaznít, že to byla Evropská unie, která na počátku odmítala jednat. Až teprve teď, když se blíží ten tvrdý brexit, tak začíná jednat. Navzdory všem pesimistickým předpokladům nemusí být takové, jak se nám tady snaží opoziční strana předložit,“ řekl Kobza. Dovolával se jednoho z propočtů z britské strany, podle kterého si Spojené království přijde odchodem z EU na 135 miliard liber.

Británie by podle něj mohla vydělat na tom, že už nebude svazována celní politikou EU. Vzhledem k tomu, že Velká Británie neodchází z NATO, Kobza nemá obavy o bezpečnost. „Naším zásadním úkolem bude zachovat naše zastoupení na trhu Spojeného království“.

Když se znovu dostala ke slovu Konečná, obvinila českou vládu, že na brexit není dostatečně připravena, nemá připravené scénáře, co se stane v případě tvrdého brexitu, co se stane při brexitu s dohodou, jaké zboží nám v té či oné variantě poputuje. Nebo jak to bude se zdravotní péčí o občany EU ve Velké Británii a tak podobně.

Senátor Fischer se české vlády zastal. „Zatím to vidím jako dostatečné právě proto, že čekáme na zadání z té druhé strany, to znamená z Londýna,“ řekl Fischer.

Konečná jeho optimismus v žádném případě nesdílela. Česká republika podle jejího názoru není dostatečně připravena na možnost, že dojde k tvrdému brexitu.

Moravec poté přehodil debatní výhybku k čínské firmě Huawei. Spojené státy vyzvaly EU, aby k čínskému telekomunikačnímu gigantu přistupovala s opatrností. Konečná se prý místo podobných výzev dívá na to, co říká prezident USA Donald Trump. On sám říká, že chce, aby USA vyhrály díky konkurenci a ne díky blokaci technologií.

„Nevíte, jakou technologií probíhaly odposlechy německých politiků ze strany CIA? Nebyla to Huawei? Nebo Apple? Na sociálních sítích probíhá cenzura za hate speech, fake news a tak podobně. Já asi myslím, že to celé ukazuje na jednu věc - na posilování velkého bratra,“ varoval Kobza.

Velký bratr by měl zajistit především právo na svobodu, také na pravdu, ale skutečně v prvé řadě především na volnost, protože dnes vlády i některé firmy mohou sledovat nákupní zvyky občanů. A to je podle poslance SPD třeba hlídat.

Konečná pozvedala varovný hlas, že se EU zapojuje do obchodní války s nejistým výsledkem. „My tady rozehrajeme hru se silnými politickými prohlášeními a pak budeme rok čekat na to, až začne jednat nová komise. Tuto jednu jedinou firmu řeší americké úřady už několik let a nepřinesly jeden jediný důkaz, že by tam docházelo ke špionáži. Já jsem se vyděsila, že jsme rozehráli silnou politickou hru, jejímž důsledkem mohou být i arbitráže pro jednotlivé členské státy. Ale pak říkáme: Nechme to vyřešit novou komisi,“ kroutila hlavou komunistka.