Hned v úvodu dokumentu Kovář konstatoval, že dějepis se na školách učí pořád stejně a často se učitelé nedostanou ani k moderním dějinám. A tak vyzval, aby mu studenti své názory poslali do zpráv. „Není mi to jedno, protože tihle lidé budou jednou vést zemi, ve které budu i já žít, budou rozhodovat o tom, kdo bude vládnout, a k tomu je prostě potřeba vzdělaná společnost,“ vysvětlil Kovář, proč se o toto téma zajímá a točí tento dokument.
V reakcích se objevila výpověď o tom, že se v dějepise nestíhá a k moderním dějinám se studenti dostanou až ke konci studia. Přitom při přijímacích zkouškách na některé vysoké školy tvoří moderní dějiny většinu z otázek. Kritika se také týkala toho, že výuka je moc faktická a závislá na letopočtech, bez analýzy příčin událostí či konfliktů.
Jedna ze studentek si prý oddechla, když dějepis přestal být povinný. „Mám k dějepisu upřímnou nenávist a strašně mě to rozčiluje, protože jinak jsem člověk, který se strašně rád dozvídá nové věci. Jenomže, jak ten dějepis byl koncipovaný, že do nás od začátku lili data a jména a nikde nebyly žádné souvislosti, nic, co by dávalo smysl, tak už se do toho nedokážu dostat a mít ho ráda,“ vypověděla na kameru. Další studentka mínila, že by žáky mohlo více zajímat, kdyby byl dějepis ve formě příběhu a ne jen informací.
Nicméně, vyučující z toho neviní, resp. je za to nechce kritizovat. „Oni dělají strašně moc práce za strašně malý plat, a ještě se na tom někomu pořád něco nelíbí. A i když se nám to nelíbí právem, tak každý náš návrh pro ně vyzní jak víc práce za menší plat.“
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas