Lasicova manželka prý zpočátku velmi zlehčovala nebezpečí plynoucí z migrační vlny. Tehdy jí prý Lasica moc neoponoval. „Chápal jsem ji. Podle mě my Slováci, stejně jako vy, nejsme v situaci, která je v Německu, Francii nebo Anglii. Už dávno ne – já se dostal poprvé na Západ roku 1968, bylo to do Londýna, a když jsem potkával čtvrtinu lidí na ulici barevných, tak jsem pochopil, že to je jiný svět, než v jakém žijeme my,“ uvedl Lasica.

„Tuhle jsme jeli se ženou do Paříže, a tam už snad bylo víc barevných než bílých, neboli tohle se mění, měnit bude, ale nesmí se to brát hystericky. Mně vadí, když politici, namísto toho, aby lidi uklidňovali, zbytečně hecují a straší. Sází na to, že se lidi rádi lekají, ale hraničí to se šířením poplašných zpráv,“ uvedl Lasica.

Současná situace připomíná Lasicovi dobu před dvaceti lety, kdy měli Slováci napjaté vztahy s Maďary. „Ze všech nejvíc byli proti Maďarům lidé na severním Slovensku, kde se žádný Maďar nevyskytoval,“ podotkl. Jenže migranti jsou v okolních státech a jednou se můžou v nebezpečně velkém počtu objevit i v Česku nebo na Slovensku. „Můžou. Třeba tu nakonec opravdu budou. Bude pokračovat stěhování národů – žádná novinka,“ odpověděl Lasica.

Sám se narodil za války. Bojí se, že hrozí další válka? „Klidný nejsem. Ani ne tak kvůli problému s migranty jako spíš proto, že vidím všebecnou nepokojenost lidí, kteří se mají dobře – a neumím si to vysvětlit jinak než faktem, že tu už sedmdesát let nebyla válka. Nechci ji přivolávat, ale vím, že když nastane kritická situace, tak se lidi racionálně starají o to, aby přežili, a nestěžují si na malichernosti. Nadává se u nás, u vás, ale ještě víc v bohatém Rakousku. To není dobrý signál,“ poznamenal Lasica.

Celý text příspěvku Tomáše Poláčka na jeho facebookovém profilu:

Rozhovor do prosincového Reportéra (vyjde už v pondělí) je s Milanem Lasicou, který má ve zvyku každou neděli snídat se svojí ženou a poslouchat hudbu, "poslední dobou třeba Roda Stewarta, který perefektně nazpíval americké jazzové standardy" - tady máte krátkou ukázku:

...

Když se bavíte u nedělní snídaně s manželkou o politice, stane se, že spolu nesouzníte?

Kdybychom vždycky souzněli, tak to znamená, že s ní souhlasím jen proto, abych měl klid... Občas nesouhlasím, ale diskutujeme - naše nesouznění neznamená konflikt.

Osobně jsem měl pocit, že vaše paní zpočátku velmi zlehčovala nebezpečí, plynoucí z migrační vlny. Tehdy jste jí oponoval?

Tehdy ani ne, chápal jsem ji. Podle mě my Slováci, stejně jako vy, nejsme v situaci, která je v Německu, Francii nebo Anglii. Už dávno ne - já se dostal poprvé na Západ roku 1968, bylo to do Londýna, a když jsem potkával čtvrtinu lidí na ulici barevných, tak jsem pochopil, že to je jiný svět než v jakém žijeme my.

Jasně. V Československu bylo jen pár černochů.

Jednou jsme zašli s Julou Satinským na fotbal a on začal na tribuně skandovat: "Svobodu černošské čtvrti v Trnavě!" Strhl se velký smích, bylo to vtipné... Tuhle jsme jeli se ženou do Paříže, a tam už snad bylo víc barevných než bílých, neboli tohle se mění, měnit bude, ale nesmí se to brát hystericky. Mně vadí, když politici, namísto toho, aby lidi ulidňovali, zbytečně hecují a straší. Sází na to, že se lidi rádi lekají, ale hraničí to se šířením poplašných zpráv.

Tohle nám potvrdí nebo vyvrátí blízká budoucnost.

Konkrétně nám asi ne, protože na Slovensku skutečně žádní muslimové nejsou. Připomíná mi to dobu před dvaceti lety, kdy měli Slováci napjaté vztahy s Maďary - jeden náš politik chtěl dokonce vyjet s tanky na Budapešť - ale ze všech nejvíc byli proti Maďarům lidé na severním Slovensku, kde se žádný Maďar nevyskytoval.

Migranti jsou v okolních státech a jednou se můžou v nebezpečně velkém počtu objevit i v Česku nebo na Slovensku.

Můžou. Třeba tu nakonec opravdu budou. Bude pokračovat stěhování národů - žádná novinka.

Divíte se, že z toho mají lidé strach? Vezměte si třeba vaši ženu a dcery, vždyť to jsou feministky. Jak by se smiřovaly s novými spoluobčany, kteří si se ženskými právy hlavu nelámou?

Pokud se to stane, musely by se zase postavit do opozice - já ale doufám, že si náš západní svět dokáže poradit.

Vy jste se narodil za války. Bojíte se, že další válka hrozí?

Klidný nejsem. Ani ne tak kvůli problému s migranty, jako spíš proto, že vidím všebecnou nepokojenost lidí, kteří se mají dobře - a neumím si to vysvětlit jinak než faktem, že tu už sedmdesát let nebyla válka. Nechci ji přivolávat, ale vím, že když nastane kritická situace, tak se lidi racionálně starají o to, aby přežili, a nestěžují si na malichernosti. Nadává se u nás, u vás, ale ještě víc v bohatém Rakousku. To není dobrý signál.

...