Paní poslankyně, blíží se nám konec roku, a tak pojďme trochu bilancovat. Co tento rok přinesl České republice?

Pokud se na to podíváme z politického hlediska, pak samozřejmě pokračování Fialovy drahoty, další zhoršení dostupnosti bydlení a neutuchající válkuchtivost stávající vlády. Na druhou stranu ale rok 2024, který se blíží do úplného finále, přinesl i na politické scéně naději. Výsledky voleb do Evropského parlamentu i do zastupitelstev krajů ukázaly, že je velká šance říct tomu marasmu na politické scéně STAČILO!

Podívejme se na to i v rámci EU. Co považujete za letošní největší perličku z Evropského parlamentu? Ať už v dobrém, nebo špatném slova smyslu?

No, největší perličky mám dvě, bohužel obě negativní…

První je ta, že je za mě naprosto skandální, když Evropský parlament, jediný přímo volený orgán EU, jako první věc přijímal neochvějnou podporu Ukrajiny na věčné časy a nikdy jinak. Jako by Evropa, její občané, neměli už žádné problémy, ekonomika vzkvétala, chudoba byla na nule, bezpečnost stoprocentní…

Druhý fakt, který mě překvapil, je pohrdání miliony občanů, kteří chtěli v EU změnu. Evropská věrchuška v čele s Leyenovou ale jede dál. A opoziční názory se snaží buď zamlčovat, nebo v lepším případě jen ignorovat.

Zpátky do ČR. Co si přát od voleb, které budou v příštím roce? Jakou vládu si máme vysnít?

Já myslím, že takovou, která bude mít na prvním místě zájem občana.

Spolek Milion chvilek zřejmě zasáhne i do nadcházejících voleb apely o „ohrožení demokracie“ v podobě vlády dnešní opozice. Budou mít demonstrace a protesty proti opozici šanci? A co vy byste Milionu chvilek vzkázala?

Myslím, že je zbytečné těmto modrým svazáčkům něco vzkazovat. Pokud bychom si pomohli Janem Werichem, pak bychom museli říct, že buď to, co dělají, dělají z blbosti, nebo za cizí peníze. To nějak vyjadřuje i můj postoj k vládním roztleskávačům zakrytým názvem Milion chvilek.