Paní poslankyně, blíží se nám konec roku, a tak pojďme trochu bilancovat. Co tento rok přinesl České republice?
Pokud se na to podíváme z politického hlediska, pak samozřejmě pokračování Fialovy drahoty, další zhoršení dostupnosti bydlení a neutuchající válkuchtivost stávající vlády. Na druhou stranu ale rok 2024, který se blíží do úplného finále, přinesl i na politické scéně naději. Výsledky voleb do Evropského parlamentu i do zastupitelstev krajů ukázaly, že je velká šance říct tomu marasmu na politické scéně STAČILO!
Podívejme se na to i v rámci EU. Co považujete za letošní největší perličku z Evropského parlamentu? Ať už v dobrém, nebo špatném slova smyslu?
No, největší perličky mám dvě, bohužel obě negativní…
Bude pro Českou republiku rok 2025 lepší, než ten proběhlý?Anketa
Druhý fakt, který mě překvapil, je pohrdání miliony občanů, kteří chtěli v EU změnu. Evropská věrchuška v čele s Leyenovou ale jede dál. A opoziční názory se snaží buď zamlčovat, nebo v lepším případě jen ignorovat.
Zpátky do ČR. Co si přát od voleb, které budou v příštím roce? Jakou vládu si máme vysnít?
Já myslím, že takovou, která bude mít na prvním místě zájem občana.
Spolek Milion chvilek zřejmě zasáhne i do nadcházejících voleb apely o „ohrožení demokracie“ v podobě vlády dnešní opozice. Budou mít demonstrace a protesty proti opozici šanci? A co vy byste Milionu chvilek vzkázala?
Myslím, že je zbytečné těmto modrým svazáčkům něco vzkazovat. Pokud bychom si pomohli Janem Werichem, pak bychom museli říct, že buď to, co dělají, dělají z blbosti, nebo za cizí peníze. To nějak vyjadřuje i můj postoj k vládním roztleskávačům zakrytým názvem Milion chvilek.
Fotogalerie: - Ohlédnutí za rokem 2024
Pojďme do zahraničí. Zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA vyvolává naděje na ukončení války na Ukrajině. Úřadu se však ujme až 20. ledna příštího roku. Soudě podle rétoriky a jím ohlášených nominací osob do vrcholných funkcí, jsou tyto naděje opodstatněné?
To je jeden z těch světlejších okamžiků roku 2024. Že mainstream, neziskovky, deep state, se dá porazit. Ne že bych byla nějaký zarytý fanoušek Donalda Trumpa, ale zrovna v pohledu na válku – respektive na nutnost míru – se s ním shodnu. A jestli jsou ty naděje opodstatněné. Soudě dle toho, že už i prezident Vladimír Putin mluví o tom, že Rusko je ochotno dělat kompromisy, dává mi to poměrně velké naděje. Čím dříve konflikt skončí, tím lépe.
Trumpovo zvolení dává vítr do plachet konzervativcům, kteří věří, že liberální představy o migraci, genderu, pozitivní diskriminaci či o právech sexuálních menšin apod. končí. Co v tomto směru příští rok přinese, jaký reálný výkon moci administrativy USA? Obracejí se národní vlády plné progresivních tendencí opět ke konzervativnější politice?
Na to je těžké odpovědět. Řekla bych, že to volání po těch tématech, která vždy dělila levici a pravici, je enormní. Jsem ráda, že pro drtivou většinu občanů je důležitější výše mezd, pracovní podmínky, důchody, dostupnost bydlení, kvalita školství i lékařské péče, ceny v obchodech aj., než hodinové debaty nad progresivistickými tématy typu kvóty apod. Ostatně není to jen záležitost, kterou vnímám v ČR, ale mnohé dávají tušit i volby v Rakousku, nedávné zemské volby v Německu a pád Scholzovy vlády, rumunský vývoj a další. Každopádně právě Rumunsko nám ukazuje, že ti v Bruselu a ve Washingtonu, kteří naplánovali vývoj, se rozhodně jen tak nevzdají.
V našem blízkém sousedství vládnou vlády Viktora Orbána a Roberta Fica, někdy kritizované jako proruské a protidemokratické. Když se podíváme na situaci v Maďarsku či na Slovensku, z čeho lze, a z čeho nelze mít radost?
Je třeba oba politiky ocenit ve smyslu toho, že ten mezinárodní tlak, který je enormní, vůbec ustáli. Je třeba také poukázat na to, že nic nedostanou zadarmo. Vše si musí vybojovat – a na Slovensku vidíme, že i mezi vlastními. Každopádně ani jeden z toho, že dává přednost míru před válkou, zatím neuhnul, a já jim přeji, aby jim to vydrželo i v následujícím roce. Radost určitě nelze mít z toho, že nejen u nich se začalo používat naprosto trapné nálepkování. A Robert Fico za tu vyhrocenou atmosféru proti němu málem zaplatil svým vlastním životem.
Na závěr se zeptám... sice jsme o tom už dříve mluvily, ale teď ke konci roku, pojďme si to shrnout. Čeho na české i zahraniční politické scéně, podle vás, „stačilo“? A co si v tomto směru přát do nového roku?
V zahraniční politice STAČILO! války a dvojího metru.
V té naší domácí STAČILO! především Fialovy vlády! Což obsahuje celou řadu podmnožin toho, čeho už stačilo – od vyvádění zisků do zahraničí, nesmyslného zbrojení a podpory války, přes drahé bydlení, nekvalitní a předražené potraviny v našich obchodech až po pokrytectví našich představitelů.
Přeji vám i vašim čtenářům do celého roku 2025 pevné zdraví, jasnou mysl a chuť změnit věci v naší zemi k lepšímu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 12 čtenářů)
Souhlasíte s Kateřinou Konečnou?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: David Hora
pink panter
