Strhávání památníků Rudé armády v Polsku nevnímá Kraus vůbec v pozitivním slova smyslu. „Vím, že někde památníky nejsou na adekvátním místě, byly tam instalovány za komunistického režimu úplně blbě a bez logiky. Názorný příklad je bývalá socha maršála Koněva na Praze 6. To je naprostý nesmysl. S tím místem neměl nic společného. Když, tak bych ji dal na frontovou linii, kde se bitva odehrála, ale proč by měla stát v Dejvicích?“ ptá se.

• Celý rozhovor najdete ZDE

„Musíme odlišovat fakta a emoce. Byl jsem velkým příznivcem Davida Černého, když nabarvil tank na růžovo. To je ono, takto se k tomu má přistupovat. Jsme si vědomi toho, co se tady událo, ale v našem českém prostředí si z toho dokážeme udělat alespoň legraci. Naše mentalita je ale trochu jiná než v Polsku, tam prostor pro legraci až tak není a berou ty věci vážněji,“ míní Kraus.

Vůbec ho proto nepřekvapuje, že v Polsku dochází k něčemu k takovému, k odstraňování pomníků. „Obzvlášť v této době, kdy sledujeme válku v přímém přenosu – je zcela logické, že ty emoce máme. Máme je všichni,“ podotýká.

Dojde podle Krause ke strhávání památníků i v Česku? „Doufám, že ne. To už je tak trochu za hranou,“ říká Kraus. I přes ruskou agresi na Ukrajině by se podle něj mělo přistupovat k pietním akcím v Česku tak, aby se jednoznačně připomínaly historické události, které jsou nezpochybnitelné.