Od loňského roku USA neschválily pro Ukrajinu žádnou novou pomoc. Zdroje vysychaly i z Evropy. Ukrajina se tak ocitala na pokraji zborcení frontové linie. A situace tomu i odpovídala. Ztráta klíčové Avdijivky, o kterou se bojovalo celé měsíce a padla nakonec do rukou Rusů. A Rusové se nezastavili. Pokračovali dál na západ a pohlcovali jednu vesnici za druhou.

Ukrajinští vojáci museli šetřit municí. „Na některých úsecích frontové linie na každý granát, který Ukrajinci vystřelili na ruské linie, jich Rusové v odpověď vypálili sedmnáct,“ napsal deník Economist. Ukrajinci museli šetřit municí. To se změní, jakmile začne proudit pomoc ze Spojených států. Americký prezident Joe Biden hned po kolečku v Kongresu USA, tj. ve Sněmovně reprezentantů i v Senátu, balíček pomoci podepsal. „Joe Biden podepsal zákon 24. dubna a nařídil okamžité odeslání prvních dodávek v hodnotě 1 miliardy dolarů, které mají dorazit během několika dní,“ stojí v deníku Economist.

Před schválením pomoci bili mnozí na poplach. Šéf CIA Bill Burns vzkázal do Kongresu: „Existuje velmi reálné riziko, že by Ukrajinci mohli do konce roku 2024 prohrát na bojišti, nebo alespoň dostat Putina do pozice, kdy by mohl v podstatě diktovat podmínky politického urovnání.“ Francouzský prezident Macron varoval, že pokud pomoc nepřijde, že Rusové vyrazí směrem k Charkovu a k Oděse, čímž by Ukrajinu zcela odřízli od Černého moře.

Ovšem to teď nepadá do úvahy. Pomoc, jak spočítal Michael Kofman z think-tanku Carnegie Endowment, by měla stačit v počtu munice na roční válčení.

Ale Ukrajina byla zdržením pomoci citelně poznamenaná. „Nerovnováha v palebné síle posledních měsíců již měla kruté následky. Ruská výhoda v dělostřelectvu poskytla jeho jednotkám krytí v postupu. Horší je, že přinutila Ukrajinu odrážet útoky pomocí pěchoty vyzbrojené granáty a ručními zbraněmi, spíše než pomocí vlastního dělostřelectva. To vedlo k většímu počtu ukrajinských obětí a k menšímu počtu ruských obětí, než by tomu bylo jinak,“ napsal server Economist, s tím, že na frontě umírá nebo je zraněno 1000 Rusů denně.

Jenže problémy jsou i jinde. Rusko získalo díky váhavosti amerického Kongresu palebnou výhodu. Navíc je Ukrajina ve vnitřních rozporech ohledně mobilizace. Politický souboj o snižování hranice věku pro mobilizaci a útěk statisíců Ukrajinců v branném věku z území Ukrajiny. Kvůli nedostatku vojáků nebude moci Ukrajina naplánovat a zahájit svou ofenzivu proti ruským jednotkám.

Změny se zákon o mobilizaci na Ukrajině dočkal 3. dubna, kdy prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal snížení věku brance při mobilizaci z 27 na 25 let. Zákon také vyžaduje, aby se všichni muži ve vojenském věku zaregistrovali v nové databázi, což se vztahuje i na lidi, kteří před válkou utekli do zahraničí. Prezident Ukrajiny se tomuto zákonu dlouho bránil. „Zelenskyj se původně postavil na odpor, znepokojen politickým a ekonomickým dopadem,“ píše Economist.