Česká republika pro příští rok podle plánu, který na konci října schválil Parlament, vyčleňuje 1500 vojáků pro již existující síly rychlé reakce NATO (NATO Response Force - NRF). Nyní zmiňovaných 150 vojáků patří do této skupiny. O případném vyslání jednotek do konkrétní operace bude rozhodovat vláda, která by neprodleně informovala obě komory Parlamentu.

Posílení vojenské přítomnosti na východě území NATO

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg dnes před novináři poznamenal, že nynější bezpečnostní změny v Evropě jsou dlouhodobého charakteru. Vznik aliančních sil velmi rychlé reakce (Very High Readiness Joint Task Force - VJTF), schopných zasáhnout v krizovém okamžiku na území členské země v několika dnech, podpořil zářijový summit NATO ve Walesu. Je to součást takzvaného Akčního plánu připravenosti, kterým Aliance reagovala na změněné bezpečnostní prostředí po ruském zabrání Krymu a dalších krocích v ukrajinské krizi.

Dalšími součástmi plánu je posílení vojenské přítomnosti na východě území NATO, častější vojenská cvičení, zlepšení ostrahy vzdušného prostoru či zvýšení počtů lodí v Baltském a Černém moři. „Rusko se snaží nahradit vládu práva vládou síly," poznamenal dnes na jednání ministrů zahraničí zemí NATO Stoltenberg. Plán je proto podle něj potřeba uvést v život, vznikající VJTF má být jeho páteří. Tito vojáci mají „cestovat nalehko, ale udeřit tvrdě", například s využitím předem připravených zásob.

Takto koncipované „hrotové" uskupení má ale vzniknout až od roku 2016. O jeho přesné podobě a složení by měli rozhodnout ministři členských zemí Aliance v únoru.

Tady je výzva

Pro příští rok Aliance plánuje zvýšit připravenost části už existujících sil NRF, celkem asi 4000 vojáků. Tři členské země - Německo, Nizozemsko a Norsko - se k tomu už rozhodly. Podílet se chtějí také další země včetně Česka, síla má být pohromadě „začátkem příštího roku". Stoltenberg to na tiskové konferenci označil za „jasný signál alianční solidarity a odhodlání".

Vysoký představitel Aliance později novinářům připomněl, že NRF jako taková může být použita v několika týdnech a je plánovaná především pro použití mimo území Aliance. Nové, byť dočasné, uskupení VJTF velikosti brigády, tedy několika tisíc lidí, má zvládnout rozmístění v několika dnech. Rusko podle něj v nynější krizi ukázalo, že umí dostat výrazné množství jednotek ke své hranici za přibližně 72 hodin, například za využití trvajících vojenských cvičení.

„To je výzva, kterou máme na mysli, když hovoříme o reakčních schopnostech uskupení s velmi vysokým stupněm připravenosti," poznamenal představitel NATO. Protože je toto dočasné uskupení součástí NRF, nesou náklady členské země. Jak bude financována konečná podoba VJTF od roku 2016, patří podle aliančního představitele mezi otázky pro únorové jednání ministrů obrany.

Země chtějí jistotu

„My děláme to, co jsme si řekli na summitu NATO - posílení kolektivní obrany," zdůraznil Zaorálek. Aliance podle něj teprve rozhodne, zda a jak českých vojáků využít. Připomněl také, že krizová situace nepanuje pouze na východě, ale také jižně od zemí Aliance.

Opatření, na nichž se NATO dohodlo a které si země vyžádaly, jsou podle českého ministra obranná. „Země chtějí vědět, že kdyby se něco dělo, mohou se spolehnout na pomoc ostatních," zdůraznil ministr.

Na summitu NATO v září nabídl do budoucích VJTF prezident Miloš Zeman 150 příslušníků 601. skupiny speciálních sil z Prostějova spolu s několika vrtulníky. Pro rok 2015 ale Česko do aliančních sil rychlé reakce prostějovské specialisty nevysílá, základ budou tvořit výsadkáři 4. brigády rychlého nasazení.