Hned na úvod reportáže bylo oznámeno, že se o lithium zajímá mimo jiné i miliardář Karel Janeček. Nejnovější průzkumy ukazují, že máme v České republice obrovské zásoby lithia. Těžit se u nás může příštích dvacet let. Už během těžby cínu na Cínovci najdeme haldy údajně nepotřebného materiálu, tedy dokud se nepřišlo na to, že díky lithiu lze vyrobit nový typ baterií, který dokáže energii uchovat déle. To je skvělé především pro výrobce mobilních telefonů. Chytré telefony se vyrábějí asi od roku 2007 a od té doby cena lithia vzrostla.  

Na zpracování těchto hald má zakoupené právo společnost miliardáře Karla Janečka. „Je to skvělá investice, protože cena lithia od naší investice vzrostla, a je to skvělé ekologicky, protože se čistí bordel ze staré těžby cínu, takže je to ze všech pohledů skvělá věc,“ pochvaloval si Janeček.

Část národního programu byla prodána jen za 866 tisíc korun

Reportéři veřejnoprávní televize ale informují o tom, že původně neužitečné haldy „odpadu z těžby“ koupila firma Cínovecká deponie. „Zjistili jme, že firma Cínovecká deponie odkoupila odkaliště od státu za cenu 866 tisíc,“ zaznělo v pořadu. Janečkův fond se s touto firmou spojil, když firma hledala strategického investora.

Proč za tak málo? Státní společnost Diamo si totiž nechala vypracovat posudek, v němž se praví, že těžba lithia se nevyplatí, protože je hodně nákladná. Lithium ležící na haldách na povrchu tedy už patří soukromé firmě, ale lithium pod zemí prozatím stále patří státu.

„Já jsem si stoprocentně jist, že se z naší strany nestalo absolutně nic, co by bylo neetické, a to už z toho důvodu, že na mě svítí reflektory,“ prohlásil před kamerami Janeček s tím, že o společnosti Cínovecká deponie jinak nic neví. Janeček vložil své peníze do projektu v roce 2013.

Děkan Fakulty životního prostředí Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem se kvůli lithiu pořádně obul do českého státu. „Já se domnívám, že stát v těžbě lithia zaspal, nebo spíš předal své právo k těžbě lithia někomu jinému,“ kroutil hlavou. „Ta chyba nastala, když se to prodalo z vlastnictví Diama soukromé firmě, která si s tím může dělat, co uzná za vhodné,“ dodal.   

Na burzách se cena lithia pohybuje v rovině deseti tisíc dolarů za tunu. Současně je ale třeba říci, že náklady na těžbu lithia dosahují stovek milionů korun. I tak může tato strategická surovina pomoct Ústeckému kraji v rozvoji.

Zásadní je, zda se bude v Česku lithium nejen těžit, ale v naší vlasti také zpracovávat. V tuto chvíli stát předpokládá, že by bylo nejlepší, aby se lithium zpracovávalo až do elektromobilů. Diváky o tom ujišťoval ředitel odboru surovinové politiky ministerstva průmyslu a obchodu Pavel Kavina.

Jenže to nepřijde samo. Musejí přijít firmy, které se budou zpracováváním lithia zabývat.  

Na území České republiky se nacházejí asi tři procenta světových zásob lithia. Pokud se podíváme jen na EU, v Krušných horách najdeme až 50 procent zásob tohoto strategického kovu.