„Moje svoboda končí tam, kde začíná svoboda toho druhého. My dnes již nevíme, kdy nedovedeme rozlišit. Ztratili jsme v této zemi například zdravý selský rozum, dotazování se vlastního svědomí. Kdybychom se radili se zdravým rozumem a se svědomím, to by nám řeklo, že něco nesmíme,“ dodal Kašparů.

Podle něj se vše v naší společnosti přetočilo. „Zahodili jsme hranice. Začali jsme jásat nad tím, že můžeme všechno. Ale uvědomme si, že oheň a voda jsou dobří sluhové, ale zlí páni. My jsme se nestali pány ohně a vody, ale ony se staly pány našimi,“ uvedl s tím, že šlo o vývoj, kdy se začaly ctít jiné hodnoty. A to ve jménu politické korektnosti. „Tady je bezbřehý liberalismus, bezbřehá tolerance a povinná politická korektnost. A kdo toto nectí, je hříšník z hlediska materialismu,“ podotkl.

„Když už jedinec řekne, tak už dost, přestává být korektní, liberální i tolerantní,“ řekl. 

„V této společnosti je strach. A to poměrně velký a v různých rovinách,“ dodal s tím, že v Česku vnímá nenávist. „Strach dělá věci: buď útěk, nebo útok. Pokud se bojím, buď uteču, nebo zaútočím. A my jsme ve fázi toho útoku jeden proti druhému,“ sdělil. 

„Žijeme ve století deprese a plastů. A čeká nás více plastů a více deprese. Ale doufám, že nás nečeká období strachu,“ předpovídal situaci v příštím roce s tím, že se s tím nedá nic dělat.

„Měli bychom se držet hesla: Kupředu do minulosti. Ale není v tom zpátečnictví, ale musíme vidět ty hodnoty, na kterých jsme vyrostli, na kterých vyrostli naši prarodiče. A tou hodnotou je především prachobyčejná lidská slušnost,“ uzavřel Kašparů.