Ústřední volební komise po sečtení všech lístků před několika hodinami oznámila, že stávající prezident Ruské federace Vladimir Putin získal téměř 76 % hlasů a bude dalších šest let pokračovat ve svém úřadu. Jak připomíná agentura Reuters, déle než Putin vládl zemi v její novodobé historii pouze diktátor Josef Stalin. „Je velmi důležité zachovat národní jednotu a společně přemýšlet o budoucnosti naší velké země,“ prohlásil Putin při svém projevu na Rudém náměstí.

Putin ovládl volby suverénním způsobem a svého nejbližšího pronásledovatele, komunistického kandidáta Pavla Grudinina, za sebou zanechal o více než šedesát procent. Na třetím místě potom s přibližně šesti procenty skončil tradiční účastník prezidentských voleb v Rusku a známý „skandalista“ Vladimir Žirinovskij. Za nejvážnějšího Putinova rivala byl označován vůdce opozice Alexej Navalnyj, který však nemohl kandidovat kvůli záznamu v trestnímu rejstříku.

Opozice a její příznivci z Ruska i zahraničí však tvrdí, že se Navalnyj ničeho protizákonného nedopustil a vyšetřovatelé a soudci nepostupovali zákonným způsobem. Navalnyj ostatně také vyzval své příznivce k bojkotu voleb, kterých se však přesto zúčastnilo pravděpodobně přes šedesát procent voličů. Navalnyj podle Reuters varoval, že by se mohly pokojné demonstrace zvrhnout do násilných střetů, pokud budou policisté na demonstranty příliš tvrdí.

Hněv příznivců opozice by mohly vyvolat záběry, které ukazují volební podvody. Některé z nich jsou dostupné na YouTube. Drobných, ale i větších, vážnějších pochybení se po celém Rusku podle mezinárodních pozorovatelů událo více. Přesto se neočekává, že by Ústřední volební komise vyvodila z porušování zákona nějaké důsledky.

Ústava již nedovoluje Putinovi kandidovat i po roce 2024, kdy mu bude jednasedmdesát let. Podle současných pravidel je možné se stát prezidentem země jen dvakrát za sebou. V minulosti to Putin řešil tak, že plnil v mezidobí úlohu premiéra. Vzhledem k jeho postupujícímu věku by však něco takového nebylo reálné. Nad jeho budoucností v nejvyšších patrech spekuluje také Rádio Svobodná Evropa, které cituje moskevského politologa Vladimira Frolova.

„Nikdo nevěří v odchod Putina z prezidentského úřadu v roce 2024. Možná se pokusí upravit Ústavu, aby si nějakým způsobem zachoval svoji moc. Putin by se mohl inspirovat Čínou,“ zmiňuje Frolov, kde se nyní jedná o zrušení pravidla, v rámci kterého je možná stát v čele prezidentského úřadu jen dvě volební období. Minulý týden opětovně zvolený Si Ťin-pching tak s největší pravděpodobností získá možnost vládnout neomezeně dlouhou dobu.

Otázkou tak zůstává, do jaké role se Putin obsadí a kdo nastoupí do prezidentského úřadu po něm. „Na seznamu potenciálních nástupců se objevilo jméno ministra pro hospodářský rozvoj Maxima Oreškina, dále šéf Putinovy administrativy Anton Vaino a dlouhodobě se hovoří také o ministru obrany Sergeji Šojgu a Dmitriji Medveděvovi, který již jednou prezidentskou funkci v minulosti vykonával,“ uvádí Rádio Svobodná Evropa.

Andrej Kolesnikov z think-tanku Carnegie Moscow Center předpokládá, že jméno svého konkrétního nástupce odhalí Putin až po parlamentních volbách v roce 2021. Úspěch příštího volebního období Putina bude záležet na tom, jestli se mu podaří zvládnout ekonomické obtíže, se kterými se Rusko potýká. „Putin nemá žádný ekonomický plán, což představuje pro Rusko vážné riziko,“ prohlásil před volbami prezidentský kandidát Grigorij Javlinskij.