Vysoká představitelka Evropské unie, která je nejvýše postaveným evropským diplomatem, Italka Federica Mogheriniová se vydala na návštěvu všech šesti balkánských států, které se do dnešního dne zcela nezotavily z následků krvavých bojů z 90. let.

Hned několik evropských lídrů v nedávné době vyjádřilo své znepokojení ze zhoršující se bezpečnostní situace v balkánských státech. Někteří z narůstajících problémů v jihovýchodní Evropě viní Rusko, které se prý snaží o destabilizaci regionu.

Minulý pátek se evropská vrcholná diplomatka vydala do srbského Bělehradu, kde v tamním parlamentu vystoupila před srbskými zákonodárci. Tato návštěva zřejmě vstoupí do historie jako jedna z těch méně úspěšných dialogů EU s aspirujícími státy na členství v Unii.

Proslov Mogheriniové byl totiž přerušen výkřiky členů Srbské radikální strany, kteří přes minutu skandovali: „Srbsko! Rusko! Unii nepotřebujeme!“

Další čtyři členové nacionalistické strany Dveri drželi transparenty s nápisem „Srbsko Bruselu nedůvěřuje“.

Evropská diplomatka později podle tiskové agentury Reuters sdělila reportérům, že „není hezké chovat se nezdvořile v přítomnosti dámy“.

Nicméně i přes tuto událost skutečností zůstává, že předseda vlády Alexander Vučič a jeho proevropská koalice má v srbském parlamentu pohodlnou většinu. Stejně tak je ovšem patrné to, že popularita roste i proruským nacionalistům. V roce 2016 se po sedmi letech Radikální srbská strana vrátila do srbského parlamentu.

Nestabilita na hranicích EU

O situaci na Balkáně se bude hovořit i na summitu EU, který je plánován na tento týden. Evropští lídři potvrdí své odhodlání „podpořit stabilitu a prohloubit politické a ekonomické vztahy s regionem“, stojí v návrhu společného prohlášení EU.

Jednou z podmínek pro vstup Srbska do EU je normalizace jeho vztahů s Kosovem, což se ukazuje být čím dál tím větším problémem. Kosovo již s Evropskou unií uzavřelo asociační dohodu, a to bez ohledu na to, že jeho samostatnou existenci neuznává jeden z klíčových srbských spojenců Rusko.

Se Srbskem sousedící Makedonie, která je aspirantem na vstup do EU a NATO, nebyla od voleb v loňském prosinci schopná utvořit vládní koalici, jelikož prezident odmítl dát mandát koalici, v níž jsou i etničtí Albánci.

Ideální vztahy nemá Bělehrad ani s dalším sousedním státem Bosnou, která Srbsko obvinila z genocidy bosenského národa, což se nelíbí bosenským Srbům, stejně jako politikům v Bělehradu.

V Černé hoře není situace o nic lepší; jak prozápadní, tak protizápadní politické strany bojkotují poslední rozhodnutí parlamentu, které se usneslo na tom, že „lidé byli výhrůžkami donuceni podpořit vládu“, uvádí Reuters.

Rusko otevřeně vystupuje proti vstupu balkánských států do EU, kterou obviňuje, společně se Severoatlantickou aliancí, z toho, že podněcuje politickou krizi v Makedonii.

Evropští politici se zas domnívají, že Moskva podporuje bosenské Srby v jejich boji za nezávislost.