Prvním tématem rozhovoru moderátorky Alex Mynářové s Vadimem Petrovem v pořadu XTV Podtrženo, sečteno byla sebevražda matky oběti předloňské střelby na Filozofické fakultě. Mynářová připomněla slova ministra Víta Rakušana, který mrtvou ženu označil za další oběť střelce na fakultě, a zeptala se, jestli politik neměl raději mlčet.
„Viděl jsem, jak jste dělala rozhovor s Ivem Strejčkem, který řekl, že měl Vít Rakušan mlčet. A někdy je mlčení dobrá věc. Když sem chodím, ptáte se mě někdy také na věci, které bych nejraději vymlčel. Myslím si totiž, že někdy se o nich mluvit nemá,“ řekl Vadim Petrov, hudebník, pedagog, manažer, konzultant a někdejší mluvčí prezidenta Václava Klause.
„Jestliže už to nebylo k unesení a rozhodla se sama, že odejde dobrovolně, mám k tomu respekt,“ zdůraznil Petrov. Připomněl, že starověké kultury, jako například řecká nebo římská, přiznávaly člověku právo odejít ze života. Změnilo se to až s příchodem křesťanství. „Respektuji její rozhodnutí a vůbec nechci posuzovat vyšetřování. Jsme v Česku a já si nedělám iluze, že všechno bylo úplně v pořádku. Ve chvíli, kdy byl střelec ještě na střeše fakulty, tak ministr Rakušan už měl potřebu to komentovat. Říkal, že je tam skvělá práce policie. Někdy je dobré mlčet,“ zopakoval host pořadu Podtrženo, sečteno a dodal: „Někdy nedokážeš chytit viníka za ruku a říct: Ten za to mohl. A to možná chybělo té mamince. Neměla odpověď, proč se to stalo, a to ji možná dohnalo k zoufalému činu.“
Za pouhou spekulaci považuje tvrzení, že by ženě možná stačila jen omluva. Dodal, že žádné ujištění, že podobná tragédie se v budoucnu nebude opakovat, jí nikdo nemohl dát. „Politická scéna je natolik brutální, cynická, necitlivá, že se ani nedivím, že nikdo nerezignoval. Ministr Rakušan se choval, jak se choval. Jestli to někomu vadí, ať mu to spočítají ve volbách,“ vyzval Petrov.
Na přetřes přišlo také to, jestli otázky ministrovi vnitra měl klást prezident Petr Pavel. „Já si myslím, že Pavel by otázky klást neměl. Zastával bych stanovisko, že by se do toho prezident tímto způsobem motat neměl, ne exekutivně,“ řekl Petrov. Postoj ve vztahu k pozůstalým by prezident měl vyjádřit jiným způsobem, neměl by se vyjadřovat k bezpečnostnímu systému, jestli byl dobrý, nebo špatný. „Myslíme si, že když prezident byl armádní generál, že tomu má víc rozumět. Já upřímně řečeno nechci, aby byl náš prezident voják a rozuměl bezpečnostním otázkám víc než jiným,“ uvedl Petrov a zdůraznil, že určit konkrétního viníka by bylo těžké. „Byl by to hon na čarodějnice. Někoho označíš viníkem, ale on to nemusí být,“ řekl odborník na mediální komunikaci.
Voják nemá být prezidentem
Diskutovala se také otázka, zda prezidentu Pavlovi chybí lidskost. Moderátorka Mynářová zmínila situaci, kdy prezident pozval na Hrad ukrajinskou holčičku, na kterou ostatní děti plivaly, aby jí vyjádřil svou podporu. Petrov však mínil, že šlo spíše o válečné gesto. Pavel měl potřebu demonstrovat svůj postoj k válce na Ukrajině. „To není, že se chová lidsky, není to taženo lidským citem. Neumí to, možná na to nemá buňky,“ přemítá bývalý mluvčí prezidenta Klause.
Aby člověk mohl dělat vojáka, jeho psychika se tomu musí přizpůsobit, být jiná než u běžných lidí. „Ať mu řeknou lidi kolem něho, co chtějí, on v důsledku pořád je ten voják. Rozumí tomu vzít pušku, jít do zákopů a někam střílet, když dostane rozkaz, že je zapotřebí střílet. Ale aby nad tím přemýšlel, to se od vojáků nechce. Voják nemá přemýšlet o tom, že když zastřelí nepřítele, zemře táta od rodiny, že má někde ženu a děti, maminku. Vojáci tenhle rozměr nemají. A asi je to tak správně. Proto si myslím, že voják nemá být na Hradě, nemá být prezident,“ domnívá se Petrov.
Nebylo by poctivější říct Ukrajině ne?
Hovořilo se i o americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi a o jeho vztahu k Ukrajině. „Přemýšlel jsem nad tím, jaká je naše historická zkušenost,“ uvedl host svou úvahu a připomněl události roku 1938. „Vlítli sem Němci, řekli – my to zabíráme, my to tady chceme. A my jsme mobilizovali. Začaly boje, začali jsme se bránit, protože jsme měli smlouvu s Francií a s Británií, že nám pomůžou. Protože my bychom si neměli začínat jako malí s tím velkým, když nemáme jistotu, že můžeme vyhrát. A oni v Mnichově podepsali dohodu, že nám nepomůžou, ať Sudety vydáme,“ vylíčil Petrov a dodal, že v roce 1939 si Hitler vzal zbytek. A to je podle něj to, čeho se dnes bojí celý Západ – že přijde Rus a zabere celou Ukrajinu. „To je historická zkušenost, kterou my máme, ale upřímně řečeno, tehdy to bylo vlastně poctivější, protože ty mocnosti rovnou řekly – nepomůžeme. My jsme řekli, že pomůžeme, ale ten Zelenskyj to není schopný vyhrát. Nebylo tedy poctivější říct ne?“ ptá se Petrov.
„Tak jako Francouzi a Britové nechtěli umírat za českou věc, ani dnes to nechceme. Neměla tedy EU říct: Začínáte si s někým, kdo je dvacetkrát silnější, jako to řekl Trump? Máte válku s někým, kdo je dvacetkrát silnější než vy. A my vám nepomůžeme. Říct něco takového je nehezké, ale poctivé. My říkáme, že pomůžeme, umírají tam lidé, nic nejsme schopní vyřešit, válku vyhrát. Potom přijde Trump a řekne to brutálním způsobem – nemáte na to, neměli jste si začínat. EU by do toho možná nešla, kdyby neměla za sebou Bidena,“ přemítá Petrov.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Naďa Borská