Podle amerického Úřadu pro energetické informace činil v roce 2022 tok ropy v Hormuzském průlivu v průměru 21 milionů barelů denně. To je ekvivalent asi 21 % celosvětového obchodu s ropou. Kdyby byla tepna vojenským konfliktem byť i dočasně zablokovaná, velmi citelně by se zvýšila cena ropy. Vedlo by to pravděpodobně také ke zpožďování dodávek.

Energetičtí analytici považují možnou blokádu nebo narušení toku ropy přes Hormuzský průliv za nejčernější scénář, který by vystřelil cenu za barel ropy dalece nad 100 dolarů.

„Nejhorší případ by mohl být, kdyby Izrael zaútočil na Írán a Írán by podnikl kroky ke zpomalení nebo možnému pokusu zablokovat Hormuzský průliv,“ řekl v pondělí CNBC Alan Gelder, energetický analytik Wood Mackenzie.

„To by mělo mnohem dramatičtější účinek, protože právě tam putuje 20 % celosvětového vývozu ropy ze Saúdské Arábie, Kuvajtu a Iráku – a do určité míry ze Spojených arabských emirátů – které jsou držiteli globální volné kapacity,“ řekl Gelder. „Takže trh neurčuje ceny, ale ceny jsou nyní odvislé od potenciálního dopadu konfliktu na íránskou energetickou infrastrukturu,“ odhalil Gelder křehkost světové energetické stability.

Írán je významným hráčem na trhu s ropou. A právě vojenské napětí mezi Íránem a Izraelem vyvolává u energetiků velké obavy. Ty nabyly velkých rozměrů, když si obě země mezi sebou vyměnily několik vojenských raket a kdy Izrael Íránu vyhrožoval zaměřením se na jeho energetickou infrastrukturu. Kdyby k něčemu takovému došlo, následky bude přepočítávat celý svět, nikoliv jen Írán.

„Pokud proběhne útok na íránskou produkci, mohla by být celosvětově produkce ropy omezena až o 3 %. Kdybychom zavedli přísnější sankce na Írán, mohl by také začít omezovat dodávky až o 3 %. To samo o sobě by mohlo znamenat zvýšení ceny ropy na 100 dolarů za barel nebo ji dokonce překročit,“ řekl pro CNBC Saul Kavonic, vedoucí výzkumný analytik MST Financial.

Ale odhaduje i škody, které by způsobilo uzavření tranzitu přes Hormuzský průliv. „Pokud by měl být ovlivněn tranzit Hormuzským průlivem, mluvíme o dopadu na cenu ropy, který by byl třikrát větší než šokové ceny ropy ze 70. let v důsledku íránské revoluce a arabského ropného embarga. A to se pak bavíme o 150 dolarech a víc za barel ropy,“ dodal.

Zazněl i názor ze Švédska. Pokud dojde k výraznému omezení na trzích, může cena vyskočit na pěti- až desetinásobek. „Pokud by tedy došlo k nejhoršímu a Hormuzský průliv by byl uzavřen na měsíc nebo déle, pak by ropa Brent pravděpodobně vystřelila na 350 dolarů za barel, světová ekonomika by klesla a cena ropy by poté klesla zpět pod 200 dolarů,“ uvedl Bjarne Schieldrop, hlavní komoditní analytik švédské banky SEB.

Schieldrop ovšem nevidí důvod k panice. „Když vidíme, kde se právě teď nachází cena ropy, nezdá se, že by takový vývoj vůbec měl velkou pravděpodobnost,“ dodal.

Warren Patterson, vedoucí komoditní strategie nizozemské banky ING, si všímá dalšího rizika. Konflikt by narušil i trh se zemním plynem. Podle něho by narušení tranzitu plynu z Kataru vážně ohrozilo bezpečnost převážně Evropy. Protože Katar dodává z celosvětového hlediska 20 % plynu. „Byl by to šok pro globální trhy s plynem, zvláště když se přesouváme do zimy na severní polokouli, kde vidíme silnější poptávku po plynu pro účely vytápění. I když jsme svědky nárůstu nových exportních kapacit LNG, stále to zdaleka nedosahuje objemů katarského exportu,“ zkonstatoval Patterson pro CNBN.