Nejprve se moderátor Jan Pokorný na to, zda je lidstvo nepoučitelné a zda nedokáže žít bez válek, zeptal Martina Kováře z Ústavu soudobých dějin Univerzity Karlovy: „Míra nepoučitelnosti lidstva je bezbřehá. Tady ve střední a západní Evropě jsme podlehli mylnému dojmu, že už nikdy žádná válka nebude. Že nastala doba prosperity s menšími či většími krizemi. To je jedna z nejnebezpečnějších iluzí,“ uvedl Kovář. „Proč jsme tomu propadli?“ zajímalo moderátora. „Protože od roku 1945 se v západní a střední Evropě nevystřelilo. A to je hrozně dlouhá doba. Je to několik generací, které prožily v míru a veliké prosperitě. 70 let bez války poznamená psychiku těch, kteří tu žijí. Včetně politiků a vojáků. Ten pocit „nemůže se nic stát“ je důsledkem života v posledních 70 letech. Je to iluze, něco se stát může,“ reagoval Kovář.

• Celý pořad je ZDE

Těsně před začátkem první světové války vyšla kniha, že válka být nemůže

Se slovy Kováře víceméně souhlasil také Otakar Foltýn z Generálního štábu Armády ČR. „70 let bez válek v Evropě je historický unikát. Samozřejmě jsme si na to zvykli a naučili se s tím žít, že jsme i zpohodlněli,“ podotkl. „Vždyť svět bez válek je senzační, je to samozřejmé,“ podotkl Kovář.

Roman Joch z Občanského institutu poukázal na to, že lidská přirozenost je stálá a člověk se v dějinách zásadně nezlepšuje. „Je bytostí částečně dobrou, částečně špatnou. Ale na druhé straně byli lidé entuziastičtí a domnívali se, že existuje cosi jako věčný pokrok, že lidstvo se zlepší,“ uvedl a připomněl, že asi v roce 1913 či 1914 vyšla kniha britského autora Normana Engela, který tvrdil, že nemůže žádná další válka být, protože svět je tak ekonomicky propojen, že by to bylo naprosto nevýhodné. Tehdy byla poslední válka v roce 1870 mezi Německem a Francií. „Zrovna 44 let žil západní svět bez velké války. A domníval se, že žádná velká válka už nebude. Necelý rok poté, co ta knížka vyšla, ale propukla jatka první světové války,“ podotkl Joch.

Podle Miloše Balabána ze Střediska bezpečnostní politiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy skončil unipolární svět v roce 2008 vypuknutím velké ekonomické krize. „Tím, jak skončil unipolární moment, se možná rozkolísala světová rovnováha. Teď jsme konfrontováni s několika faktory. Jeden z nich je přesun geopolitického těžiště, s tím se řetězí krize, a to vyvolává extrémní pocit nejistoty,“ uvedl.

Ve 30. letech neexistoval sociální stát

Často se používá paralela, že nyní jsme v podobné situaci, v jaké byl svět ve 30. letech minulého století. S tím ale Kovář nesouhlasí. „Nebýt velké hospodářské krize, Hitler by se v Německu nikdy nedostal k moci. Když vypukla krize v roce 2008, ekonomové, publicisté psali o podobnosti. Byl to doklad jejich naivity. Fatální rozdíl spočívá v tom, že tehdy neexistoval žádný sociální stát. Ty propady sociální a radikalizace populace jsou nesrovnatelné s tím, co se děje dnes,“ vysvětlil Kovář.

Joch podotkl, že tehdy existovala silná ideologická hnutí spojená s mocnostmi. „Nacistické hnutí spojené s Německem, komunismus, ideologické hnutí spojené se Sovětským svazem. Tato hnutí chtěla expandovat a zničit světový řád. Západní, buržoazní demokracie váhaly, co s tím. My teď nemáme žádnou ideologickou mocnost, snad s výjimkou islamistů a šíitského Íránu.“

Podle Jocha jsou na světové scéně současnosti tři mocnosti. USA jsou prý unaveny rolí světového četníka a chtějí se trochu stáhnout a věnovat se svým problémům. Rusko chce budovat neoimpérium a Čína chce nejdřív bohatnout a pak expandovat.

Západ čeká velká výzva

Západ možná podcenil vznik nových, nezápadních mocností, jako jsou Čína nebo Turecko, myslí si Balabán. „Hledání rovnováhy zájmů a kompromisů bude možná složitou záležitostí,“ poznamenal s tím, že pro Západ to bude v příštích 10 až 15 letech velká výzva.

Evropa se dopouští dvou omylů, říká Joch. První je, že svět je bezpečné místo pro život. „Z této iluze, že vše lze řešit jednáním, diplomacií, vznikl druhý omyl, že my, Evropané jako celek, dáváme příliš málo na svou obranu,“ podotkl Joch.

Světová válka může vzniknout ze špatné kalkulace

I když první světovou válku nikdo nechtěl, vznikla z regionálního konfliktu. Důvodem prý bylo, že lidé tehdy podcenili ničivou sílu nových zbraní. Teď už jsou si všichni vědomi síly jaderných zbraní, a proto vznik světového konfliktu z války v Sýrii není pravděpodobný. „Jediná možnost, jak by takový konflikt mohl vypuknout, je špatné kalkulování. Například když ruský prezident se rozhodne, že kvůli Estonsku, Lotyšsku a Litvě nebude světová válka, a dopustí se agrese. Nějaký americký prezident se rozhodne, toto prostě nemůže projít, my máme smluvní závazky, musíme je bránit. Takže kvůli Sýrii, Iráku, Ukrajině světová válka nevypukne. Kdyby ale Rusko špatně kalkulovalo a napadlo aliančního spojence, tak by válka mohla vypuknout,“ prohlásil Joch.

Foltýn upozornil, že v první světové válce spolu bojovaly státy, které byly co do ekonomické i vojenské síly srovnatelné. „Po ekonomické stránce čím dál míň, ale po vojenské jsou stále hegemonem Spojené státy. Ostatní hráči jsou výrazně slabší. Rusko je také ekonomicky slabé. Velmi malý hráč nemá ekonomickou sílu, aby soutěžil s tím velkým. Ale v čem se liší, je ochota použít sílu. To jsme viděli na Krymu. Před patnácti lety by nikoho nenapadlo, že Rusové takto použijí vojenskou sílu. Takže rozdíl ve vojenské síle je zásadní, rozdíl v ochotě ji použít je také diametrální. Rusové ji mají, zatímco my ji nemáme vůbec,“ dodal Foltýn.

Debata o společné pohraniční stráži EU je poněkud legrační

„V souvislosti s uprchlickou vlnou se někdy mluví o tom, že by se Evropa mohla stát pevností. Je to reálná vize?“ nadhodil moderátor další téma k diskusi.

Debata o vybudování společné pohraniční stráže EU připadá Balabánovi poněkud legrační. „Když uvažujeme o jednotce, která bude mít 1 500 mužů a bude určena k ochraně vnějších hranic EU. Tak když to srovnám s USA, kde u pobřežní stráže je 50 tisíc mužů, 200 letadel, 400 lodí atd.,“ upozornil na to, jak svoji hranici chrání Spojené státy.

Joch poukázal na to, že Evropa je sice ekonomická mocnost, ale vojenská zatím ne. Ohledně migrace Evropě podle Jocha hrozí naprostá rezignace na otázku, kolik a jakých migrantů přijmeme. „Každá společnost má právo si určit, kolik migrantů si přijme. Spíše než pevnost Evropa, si myslím, že vzniká něco jako „přijďte si ze světa, kdo chcete, stejně nemáme možnost vás zastavit“, uvedl Joch.

Balabán upozornil, že celková výše vojenských rozpočtů zemí EU činí 220 miliard euro, což je více, než kolik je součet vojenských rozpočtů Ruska a Číny. Takže roli hrají i efektivita takto vynaložených prostředků a ochota vojenskou sílu použít.

Balabán si myslí, že Evropa bude nakonec muset uvažovat o vzniku evropské armády. „Pokud například Britové opustí řady EU v červnu letošního roku, tak to třeba bude mít i vliv na soudržnost Severoatlantické aliance. A Britové jsou nejsilnější evropská vojenská mocnost. To znamená, že situace pak může dostat určitou dynamiku a budeme muset uvažovat o variantách, které se nám dnes zdají úplně nereálné,“ upozornil.

Nacházíme se ve dvou hybridních válkách

Podle Jocha se nacházíme ve dvou hybridních válkách. „Jednu proti nám vedou islamisté, jejichž nejtypičtějším představitelem je tzv. Islámský stát, a ti se snaží zradikalizovat menšiny na našem území ke smrtícímu, vraždícímu nepřátelství vůči nám. A je proti nám vedena hybridní válka ze strany ruské vlády. Cílem je přesvědčit obyvatelstvo v důsledku propagandy a mediální války na našem území o tom, že naše vlády jsou neschopné a nelegitimní, ruská vláda je legitimní a schopná a že expanze ruské moci je i pro nás dobrá. A tato mediální válka se vede i proti České televizi,“ uvedl Joch.

Kovář poukázal na to, že studenti UK byli označeni ruskou agenturou jako jedno z center protiruské propagandy v této zemi.

Podle Foltýna je cílem ruské propagandy u nás dosáhnout stavu, kdy lidé nebudou věřit vůbec ničemu.

Jak se ruské propagandistické válce bránit? Podle Jocha už se bráníme tím, že se o ní šíří povědomí, pořádají se semináře apod.

Migranti jako zbraň?

„Lze uvažovat o tom, že migranti se používají jako zbraň?“ předestřel Pokorný následující téma k debatě.

Foltýn poukázal na to, že Blízký východ rychle vysychá, a tím se tamním lidem horší životní podmínky, což je jedna z příčin současné migrační krize. Přitom sever Afriky a Blízký východ nyní zažívají populační explozi. „Oni jsou chudí a slabí. Ale mají populační explozi. Tento populační tlak za našeho života už neskončí, v různých formách bude pokračovat. Aktuální neschopnost Evropy se tomu postavit je zjevná, ale neměla by vést k tomu, že budeme Evropu oslabovat. Mělo by ji to v uvozovkách nakopnout k tomu, aby dělala to, co by měla dělat,“ uvedl.

Kovář upozornil, že to, čemu nyní říkáme migrační vlna, může být jen začátek toho, co teprve přijde. „Káhira má 25 milionů lidí, Egypt má sto milionů lidí. Tím chci říct, že exodus může nabýt daleko dramatičtějších forem, než tomu je v současné době. A už to, že si s ním Evropa neví rady, je minimálně varující.“

Balabán zmínil, že už před 15 lety byly známky toho, že se k něčemu schyluje. „Věděli jsme o tenzích v arabském světě,“ podotkl.

Migranty jako zbraň mohou použít Turecko i Rusko

Joch souhlasí s tím, že migranti mohou být použiti jako zbraň. „Může ji použít Turecko jako nátlak, jako formu vydírání vůči nám. Může ji použít Rusko. Čím je aktivnější v Sýrii, tím více se v Sýrii zabíjí, a tím více uprchlíků směřuje do Evropy. Poučení pro nás je, že nesmíme podléhat iluzi, že musíme přijmout všechny uprchlíky. Protože nastává resentiment evropského obyvatelstva, který se projevuje podporou stranám, jimž se říká krajně pravicové, ale ve skutečnosti jsou nacionalistické a xenofobní. A mají tu vlastnost, že v rámci Evropy jsou rozbíječské a hlavně jsou proruské. To znamená, čím více imigrantů, tím větší podpora nacionalistické pravice a proruských sentimentů. Už ze sebezáchovného důvodu bychom měli trvat na tom, že máme právo stanovit limity na počty uprchlíků. A v případě nutnosti vytvořit pro uprchlíky bezpečný život, ale v místě jejich regionu,“ dodal Joch.

Mladí by měli projít vojenským výcvikem, aby byli použitelní

Posledním probíraným tématem bylo: „Máme vůli se bránit?“ Podle Jocha mají nejvíce vůle se bránit Středoevropané, a z nich pak Poláci, protože si jsou vědomi ruské hrozby.

Balabán upozornil, že nelze ve všem spoléhat na profesionální armádu, a položil si otázku, zda jsme vojenskou základní službu nezrušili předčasně. „Mladá populace by si zasloužila projít nějakým druhem výcviku, a netrvalo by to dva roky, aby byla použitelná,“ dodal.

Joch by navrhoval v tomto směru pozitivní stimulaci. „Kluk, který dobrovolně podstoupí tříměsíční vojenský kurz, by dostal po zkouškách řidičák zdarma, stát by mu jej zaplatil.“ Podle Balabána by pak absolvent vojenského kurzu mohl mít také přednost při zaměstnávání ve státní správě.

Kovář ale poukázal na to, že naše země se nikdy nebude moci ubránit sama, vždy bude muset při zajištění své bezpečnosti s někým spolupracovat.

Foltýn nesouhlasí s tím, že bychom se nemohli ubránit některým hrozbám, které v budoucnu prý budou „rozplizlé“. I malý stát by měl mít armádu už z principu odstrašení.