Ředitel BIS Michal Koudelka si je podle svých slov vědom, že pro média je z celé dvacetistránkové zprávy nejatraktivnější kapitola o aktivitách cizích zpravodajských služeb. „Zde musím jasně říci, že BIS věnuje pozornost skutečně všem zpravodajským službám, které působí na území České republiky. Také proto můžeme jednoznačně konstatovat, že ruské a čínské zpravodajské služby jsou u nás nejaktivnější. Jsou tu ovšem i další zpravodajské služby, například z Íránu či Severní Koreje, jejichž činností se zabýváme,“ upozorňuje Koudelka, že se sledují aktivity všech států.

Ruské a čínské aktivity ale podle zprávy tak drtivě převažují, že jsou jim věnovány speciální kapitoly. „V souladu se stanovenými prioritami, mírou ohrožení zájmů České republiky a vlastními kapacitami a možnostmi BIS byly v roce 2019 prioritními cíli zpravodajského rozpracování aktivity ruské a čínské státní moci ohrožující bezpečnost a další klíčové zájmy státu,“ stojí ve zprávě.

BIS upozorňuje, že v roce 2019 byli na území Česka přítomni a vyvíjeli zpravodajskou činnost příslušníci a spolupracovníci všech ruských zpravodajských služeb. „Šlo jak o civilní rozvědku SVR, vojenskou rozvědku GRU, vnitřní bezpečnostní služby FSB, tak i Federální službu ochrany,“ vypočítává se ve zprávě BIS.

„Aktivity ruských zpravodajských důstojníků pracujících pod diplomatickým krytím v rámci ruské diplomatické mise se v ČR přirozeně zaměřovaly především na prosazování ruských zahraničněpolitických zájmů, na zajišťování pozitivního obrazu Ruska v ČR a na propagaci názorů a postojů Kremlu. Počty příslušníků ruských zpravodajských služeb s diplomatickým krytím zůstávají v ČR již několik let relativně stabilní,“ hodnotí zpráva.

Ruské snahy se ale podle BIS za poslední dobu vyvinuly a zcela změnily svoji koncepci. „V předchozích letech BIS dlouhodobě registrovala zájem ruského ministerstva zahraničních věcí a důstojníků ruské civilní rozvědky SVR o ovládnutí dění v ruskojazyčné komunitě v Česku, a to zejména skrze podporu prokremelské části diaspory. V roce 2019 ruská státní moc na tomto poli utlumila činnost,“ všímá si BIS.

„Přechod od státem kontrolovaných či řízených aktivit k živelné nátlakové činnosti zapadá do vzorců ruských nekonvenčních praktik: představitel ruské státní moci dá najevo, co si přeje, a proxy aktéři mimo strukturu ruské státní moci následně z vlastní iniciativy vykonají aktivity v souladu s předpokládanou vůlí či přáním ruské státní moci,“ píše se ve zprávě s tím, že státní moc zůstává v pozadí a různými propagandistickými cestami inspiruje aktéry. „To je rizikové, zvláště pokud by se počet takových iniciativních aktérů jak z řad ruskojazyčné komunity tak z řad českých občanů v budoucnosti zvyšoval,“ varuje BIS.