Kolář bude kandidovat za dvou podmínek. „Zaprvé, bez kandidatury nynějšího prezidenta bych neměl motivaci. Zadruhé musím vědět, že o mne minimálně těch padesát tisíc lidí, které potřebujete sehnat ke kandidatuře, stojí,“ uvedl.

Proč jej napadlo o kandidatuře vůbec přemýšlet? „Po ruské invazi na Krym jsem se lekl. Šokovaly mě však spíše projevy jakéhosi kolaborantství uvnitř západního společenství než invaze, která se tak nějak dala předpokládat. A pak jsem slyšel našeho prezidenta, jak v zásadě přejímá dezinformační argumentaci Kremlu, a navíc to neříká jenom nám, ale i v čínské státní televizi. Ta vyjádření už byla pomalu důvodem k impeachmentu. Tak jsem se začal angažovat jako občan,“ prohlásil Kolář.

Celý text je ZDE

Pro Evropany je klíčová bezpečnost

V minulosti byl velvyslancem i v Rusku či ve Spojených státech. Změní se něco pro Evropu nástupem prezidenta Donalda Trumpa? „Už se mění. Trump má výrazně jinak nastavené priority než Obama. Říká, že bude činit kroky výhodné primárně pro USA. Chceme-li, aby NATO zůstalo funkční, musíme plnit své závazky a dávat na obranu dvě procenta HDP. Všichni členové. Pro Evropany dnes již není klíčovou otázkou prosperita a trvalý růst, jak to bylo v posledních dekádách, ale bezpečnost. A není důležité, do jaké míry je ohrožení reálné, lidé se zkrátka bojí a my jim musíme dokázat, že jsme schopni se bránit a zajistit vnější hranici. Třeba i použitím síly,“ upozornil.

EU by měla vytvořit bezpečný prostor

Na námitku, že něco takového by vytvořilo ještě větší tlak vně evropských hranic, odpověděl: „Musíme přispět ke stabilizaci svého nejbližšího okolí. Každé impérium, které toto podcenilo, bylo nakonec svým destabilizovaným okolím rozvráceno. A my děláme stejnou chybu jako kdysi Římané: platíme a myslíme si, že penězi se vykoupíme,“ varoval.

Jak by tedy měla Evropská unie stabilizovat severní Afriku či Blízký východ? „Měla by tam pomoci vytvořit alespoň bezpečný prostor, aby mohla fungovat nějaká administrativa. Nefunkční státy to nedokážou bez naší pomoci. Musíme to udělat formou – vím, že v Čechách to vytváří příšernou konotaci – jakéhosi protektorátu v pravém slova smyslu toho výrazu,“ prohlásil Kolář.

Jenže řada lidí to může vnímat jako závan imperialismu. „Chceme-li skutečně být zabezpečeni a zároveň prospět těm, kdo nejvíc trpí, musíme se zbavit starých ideologických nátěrů. To není neokolonialismus. Musíme pomáhat druhým, abychom pomohli sobě,“ dodal bývalý diplomat.