Jiří Baloun se před pár dny vrátil do České republiky z Afghánistánu, odkud odletěl narychlo v jednom ze tří českých letadel, která evakuovala české pracovníky a jejich spolupracovníky poté, co moc v zemi znovu převzalo radikální hnutí Tálibán.

„Vešel v platnost plán okamžité evakuace. Začnete postupovat dle něj, pokud to dovolí podmínky. Čas na to relativně byl, byť zkrácený. Jako první jsme balili služební věci. Pálili jsme dokumenty. Rozbíjeli jsme věci, o kterých jsme věděli, že je nemůžeme vzít s sebou. Je to třeba satelitní anténa, která má průměr přes dva metry. Tu si s sebou prostě nevezmete. Nechtěli jsme však, aby ji využíval někdo, kdo může přijít po nás, protože jde o prostředek spojení. K tomu je připraveno speciální nářadí, které se používá například pro vyprošťování, jde o speciální sekery a kladiva,“ prozradil Baloun.

Česká republika podle jeho názoru evakuaci zvládla dobře a nemá se za co stydět.

Upozornil, že představitelé afghánské vlády neinformovali své západní partnery o situaci v zemi. Naznačil také, že má jisté pochopení pro vojáky, kterým se za tuto vládu nechtělo nasazovat život.

„Pokud voják nevidí, že vrchní velitel, prezident a další mají jednotný pohled, ztrácí motivaci. Voják musí vědět, proč má bojovat a za co má nasadit život. Když vidí, že se vedoucí představitelé nedokážou zbavit svých pozic, nevidí důvod, proč by se měl vzdát života,“ upozornil Baloun.

Západní spojenci prý navíc možná nedobře ohodnotili nálady ve společnosti. Teprve čas ukáže, kolik Afghánců stálo na straně prezidenta Ašrafa Gháního, který prchl ze země, kolik jich stálo a stojí na straně Tálibánu a co chtějí ti, kteří se pohybovali mezi těmito dvěma póly.

„Jsem sám zvědav, jak se projeví dvacet let našeho působení. Jsem zvědavý, jak se projeví, že ženy vedly své soukromé společnosti a zastávaly vysoké funkce ve státní správně a samosprávě v provinciích. Rodiny byly také zvyklé posílat děti do škol. V zemi je navštěvovalo skoro deset milionů dětí. Z toho byla třetina dívek. Uvidí se, jak to bude v provinciích. Jestli Tálibán dovolí dětem studium a jaká budou práva, co se týče svobody tisku. To se všechno sečte. Tálibán si to uvědomuje. Zatím nevíme, jestli bude používat politiku extrémního výkladu islámského práva, anebo se posune,“ poznamenal velvyslanec.

Stále je přesvědčen, že je třeba udržovat s Afghánistánem kontakty. I když tam teď vládne Tálibán.

„V jedné tisíc let staré knize se píše: Měj k sobě blíž svého přítele a ještě blíže svého nepřítele. Pokud bych z této prověřené pravdy vycházel, měli bychom asi s hnutím Tálibán v kontaktu být. Neříkám, že bychom měli vést politická jednání. Jednoznačně bychom ale měli vycházet z činů, a ne z prohlášení, které Tálibán vydává. V zemi působí velké množství frakcí. Není to úplně jednotné hnutí. V různých částech země se mohou vykládat slova Tálibánu různě,“ upozornil velvyslanec.

Současně však upozornil, že Tálibán nadále udržuje kontakty s teroristickou Al-Káidou. Mezi oběma organizacemi existují i rodinné vazby.