Na jaře se objevila v médiích informace, že by Vesecká měla kandidovat za hnutí ANO do Senátu; nyní v pořadu XTV vysvětlila, proč se tak nestalo. „Musím říct, že jsem nikdy nebyla členkou žádné politické strany, ale nějak ve mně postupně uzrávalo rozhodnutí se do politiky zapojit. Patřím mezi nespokojené občany a rozhodla jsem se situaci řešit kandidaturou do Senátu, jelikož si myslím, že Senát je prostředí, které zejména právu vyhovuje. Prošla jsem oblastním kolem, krajským kolem, výběrovými řízeními, dá se říci, ale tam, kde jsem chtěla kandidovat, se rozhodl kandidovat i člen strany a hejtman Ústeckého kraje, logicky dostal přednost a stal se kandidátem do Senátu on, a vítězným kandidátem nakonec,“ zmínila Vesecká.

Hnutí ANO si podle svých slov vybrala proto, že jde o stranu opoziční ve vztahu ke stranám vládní koalice, vůči které nešetřila kritikou. „Vládní koalice podle mě neřídí stát tak, jak by měl být řízen. Ať už vezmeme zdravotnictví, školství, průmysl, všude najdeme obrovské nedostatky, které zůstávají bez nápravy a bez řízení. Promítá se to do řady stávek v zemědělství, ve školství, v justici,“ podotkla Vesecká.

Zároveň si nemyslí, že by stát měl být řízen jako firma, jak rád prohlašuje expremiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš. „Stát má svá specifika, takže v tomto směru určitě není možné řídit stát jako firmu. Jsou ale oblasti, kde se firemní řízení může přetransformovat do rozhodování v rámci některých úkolů státu. Zejména ekonomika je zralá na to, aby byla přijímána rozhodnutí tak, jak je tomu někdy ve firmách. Obecně ale není možné řídit stát jako firmu,“ míní Vesecká.

Když Vesecké nevyšla kandidatura do Senátu, zapojí se příští rok do sněmovních voleb? „Mé rozhodnutí více se zapojit do politického života ve mně uzrálo a ty kroky bych chtěla činit dál,“ řekla advokátka, a že nechce předjímat, zda by kandidovala za hnutí ANO. Vstup do hnutí ANO ale vylučuje. „Do žádné politické strany určitě nevstoupím; jak jsem říkala, jsem celoživotně nestraník. A musím říct, že některé stranické praktiky mi nejsou blízké a nerada bych se jim podrobovala, je to svazující,“ poznamenala Renata Vesecká.

Vyjádřila se k první třídenní stávce zaměstnanců justice, která nedávno proběhla za zvýšení jejich platů, a podle Vesecké je oprávněná. „Nepamatuji si, že by v justici kdy proběhla nějaká stávka, je to známka určité nefunkčnosti a té laviny, která se rozjela. Důvodem jsou platy administrativy v justici – nemůžeme hovořit o soudcích, ti jsou odměňováni excelentně. Tak tam se domnívám, že je důvod, aby platy navýšeny byly,“ řekla Vesecká.

Ve společnosti poslední týdny rezonuje také otázka platů vrcholných politiků, soudců a žalobců, ty mohou od ledna vzrůst o téměř 14 %, předpokládá to návrh zákona od ministerstva práce a sociálních věcí.

Na otázku, jak se ztotožňuje s návrhem hnutí ANO na pětileté zmrazení platů ústavních činitelů, Vesecká řekla: „Co se týká odměňování politiků, tak si myslím, že je naprosto namístě, aby jejich platy odrážely sociální situaci ve státě. To znamená, že jestli přidávají důchodcům po stovkách, tak rozhodně přidávání politikům po tisících není adekvátním krokem. Platy poslanců jsou neúnosné,“ řekla Vesecká. Platy soudců hájila slovy: „Soudci jsou ústavní činitelé jako poslanci, ale náročnost soudcovské profese je vyšší nežli je náročnost politická. Jejich odpovědnost je vysoká, rozhodují o životech, jim zaručené platy v současné době jsou postačující. Za mě tedy navyšování čtrnácti procenty nikoli, nicméně ze zákona ano,“ dodala Renata Vesecká.