Xaver pro začátek uvedl, že se mu Jakl zapsal do paměti svým výstupem v ČT, kde roztrhal výtisk protikuřáckého zákona. Moderátor doplnil, že takových lidí bylo více, ale Jakl je nekuřák. Člen RRTV mu odporoval, že je možné ho vidět několikrát do roka s doutníkem, ale jinak je nekuřákem. „Přestože jsem celoživotní nekuřák, přestože nemiluji ten odér z těch šatů a přestože jsem nebyl úplně šťastný, že se kouří v kanceláři, kde jsem pracoval, tak u těhle pohnutek a tohohle zákona jsem byl vždycky proti tomu zákazu,“ řekl Jakl a dodal, že lidé sice bojují za své principy, ale když jde o jejich zájem, tak se zpravidla projeví, že ve skutečnosti o žádné principy nejde, ale jde jen o jejich vlastní zájem.

Doplnil, že lidé si myslí, že mají nárok na prostředí, a argumentoval, že pro nekuřáka není žádný rozdíl, pokud na nějakém místě není žádná hospoda, a pokud je někde „kuřácká špeluňka“. „Omezilo vás to nějak? Vás, nekuřáky, kterým vadí kouření? Neomezilo, je to úplně stejný. Předtím tam pro vás nic nebylo, teď tam pro vás nic nebude. Slušný člověk jde dál. Ale ten, kdo má vybudováno, že má na něco nároky, ten řekne: Ale tím, že tam někdo otevřel v té budově hospodu, mně vzniká nárok tam přijít, rozkopnout dveře a říct: Bude tam služba, jakou chci já.“ Jakl pokračoval, že to je jako přijít do květinářství a objednat si párky nebo požadovat ticho na diskotéce či si stěžovat v květinářství na alergii a požadovat, aby květiny vyhodili.

„Jsme zodpovědní za své životy, máme vždycky možnost volby,“ prohlásil bývalý Klausův tajemník a dodal, že rozhodnutí, zda se bude či nebude v podniku kouřit má dělat ten, kdo hospodu vlastní či provozuje. Podle něho v mnoha lidech vyhrává přesvědčení, že živnostník má podnikání půjčené či povolené od státu. „Že ten jim milostivě za svých podmínek dovolí nabízet nějakou službu. Ne. Měli by si lidi zvyknout na to, že existuje smlouva. Jeden nabízí, druhý přijme nebo nepřijme,“ měl jasno Jakl.