Hned dva chartisté stojí u založení společenství PRAK, jehož název je zkratkou prvních čtyř slov Proti Represi A Kriminalizaci občanů za jejich svobodné názory. „Je tím míněno občanů, kteří projeví svůj svobodný názor, který není v souladu s tím jediným v současnosti možným a přikázaným. Smyslem našeho společenství bude právní pomoc proti politické perzekuci,“ uvedla a zároveň oznámila založení PRAK spisovatelka a signatářka Charty 77 Lenka Procházková. Činnost společenství bude zaměřena pouze na ty případy, u nichž bude třeba vyvrátit, nebo potvrdit podezření z kontaminace politickými zájmy. Nepůjde tedy v žádném případě o zasahování do činnosti orgánů činných v trestním řízení. O tom, kterou kauzou se bude PRAK zabývat, rozhodne grémium složené z jeho zakládajících členů a právních poradců.

Zevrubně popsal důvody vzniku a cíle společenství PRAK publicista, bezpečnostní analytik a zároveň ten, kdo také přiložil svůj podpis pod Chartu 77, Jan Schneider. Připomněl, že opět začalo být omezováno svobodné vyjadřování. „Mediální prostor byl ovládnut názorovými a zájmovými, ekonomicky silnými kartely. Oponentní, kontroverzní, nebo dokonce i pouze jen jiné než mocensky prosazované názory začaly být vytlačovány z masových sdělovacích prostředků a jejich nositelé ostrakizováni. Namísto názorové plurality a nezbytně související diskuse začala být mocensky vnucována dogmatika jediné správné, ba dokonce jediné možné hypotézy, vyšetřovací verze, jediného správného názoru,“ přednesl Jan Schneider z preambule PRAK to, co bylo motivací k jeho založení.

Výlučně exekutiva rozhodne, co je pravda a co lež

Tyto autoritářské a diskriminující tendence, které začaly být uplatňovány v médiích, ve školních osnovách a prostřednictvím „cancel culture“ i ve společenském chování považují zakladatelé PRAK z historického pohledu za vyloženě anticivilizační. „Ke všemu jsou v poslední době připravovány pokusy tuto názorovou hegemonii uzákonit a všechny ‚protivné‘ názory a postoje perzekvovat, a dokonce pomocí zneužitých či přímo k tomuto účelu pokroucených zákonů umožnit jejich kriminalizaci. Úplným extrémem jsou pak vládní prohlášení, že ústavně zaručené svobody vyhledávat a šířit informace se netýkají tzv. lží – přičemž o tom, co je lež, rozhodne výlučně exekutiva – završené výzvou k oznamování výskytu vládě nevyhovujících názorů, včetně jejich nositelů, s cynickým dovětkem, že prý nejde o udávání, ale téměř o občanskou ctnost,“ upozornil publicista.

Pokud se grémium PRAK rozhodne, že se některé kauze hodlá věnovat, oznámí to žadateli a v případě potřeby mu navrhne kvalitní právní zastoupení. „Ze zkušeností víme, jak důležité je informovat veřejnost o případech nespravedlivě stíhaných osob. Medializace takových kauz totiž přispívá k celistvějšímu náhledu občanů na dění v zemi, dotváří jejich schopnost předvídat příští vývoj a zaujmout k němu vlastní stanovisko. Neboť jenom člověk pravdivě informovaný i o věcech, které se jej zatím osobně netýkají, může být připraven na situaci, kdy se on, či někdo jemu blízký, stane předmětem politické perzekuce. Medializace takových případů přispívá i k občanské solidaritě s nespravedlivě stíhanými a mimo jiné prohlubuje právní vědomí společnosti,“ zdůraznil Jan Schneider.

Přesně takhle jsme byli terorizováni po podpisu Charty

Lenka Procházková konstatovala, že se nedávno vyjádřil ministr spravedlnosti, že by bylo dobré, aby osoby, které mají nevhodné smýšlení, byly zvány na podání vysvětlení. „Čili to přeloženo znamená výslech, aby se zalekly pokračovat v tom nevhodném smýšlení. Přesně takhle jsme byli terorizováni po podpisu Charty, že jsme byli neustále zváni na výslechy. A to pochopitelně člověku bere klid. Mně tehdy pomohlo, že se začal šířit takový poradní text, díky němuž člověk, který šel k výslechu poprvé, se na něj mohl předtím alespoň teoreticky připravit. Takže i k tomu budou sloužit naše webovky, že tam zaznamenáme ty nejdůležitější kroky, aby veřejnost věděla, jak to zhruba probíhá,“ slíbila signatářka Charty.