Předvolební kampaň byla podle Rodta „na rakouské poměry dosti tuhá“ a rozdělila společnost, zvlášť v otázce vztahu k cizincům. Zásadních změn v postoji státu k menšinám se ale rozhodně neobává, a to i vzhledem k tomu, že rakouský prezident nemá příliš velké pravomoci. Změnit by se podle něj ale mohla atmosféra.

Zvolení Van der Bellena by toho moc nezměnilo

„Pokud bude zvolen Van der Bellen, tak neočekávám žádné velké změny,“ uvedl Rodt. Alexander Van der Bellen kandiduje jako nezávislý s podporou strany Zelených. Jiná by podle Rodta nicméně byla situace, kdyby zvítězil Hofer, který si podle něj rád hraje „s dost radikálními názory“.

„Jsou to dvě osobnosti, které polarizují, protože jsou velice různé; a ta myšlenka, která za jedním nebo druhým stojí, může na veřejnosti povzbudit trochu názory, které by se nám moc nelíbily, které by nám moc nepomohly, možná by nás dokonce poškodily,“ řekl Rodt.

„Jak bylo vidět ve Spojených státech, ono to pak možná vyvolá nějakou tu vlnu, která se možná ani nedá moc dobře kontrolovat,“ tvrdí předseda Menšinové rady. „Když člověk je v menšině ve státu, tak radikální názory většinou bývají ke škodě,“ dodal s tím, že si nedovede představit, že by nějaký radikální názor mohl situaci vídeňských Čechů zlepšit.

Hofer nepřipadá v úvahu

Rodtovým favoritem je Van der Bellen. „Ne, že by byl z mého hlediska takový jedinečný, ale zkrátka spíš proto, že pan Hofer nepřipadá v úvahu. A volit se musí,“ uvedl. Jestli jeho názor sdílí většina vídeňských Čechů, si ale Rodt odhadnout netroufá. „Z logického hlediska bych si myslel, že to musí vídeňští Češi vidět jako já, ale ukazuje se čím dál víc, že s logikou se na to nemůže,“ dodal.

Upozornil také, že pravicově populistická FPÖ, která často brojí proti imigraci a cizincům, nachází překvapivě podporu i u lidí, kteří mají kořeny v cizině. Hofer se v kampani velmi výrazně ucházel třeba o hlasy Rakušanů srbského původu.

Nedávné návštěvy kandidáta FPÖ u prezidentů Česka Miloše Zemana či Srbska Tomislava Nikoliče Rodt příliš nechápe. „To se nedá sladit s jeho (Hoferovým) postojem vůči cizincům,“ řekl. Sporná témata česko-rakouských vztahů jako Benešovy dekrety nebo jaderná energetika podle vídeňského Čecha ale tentokrát v kampani nezazněla. „Témata, která by se týkala sousedních států, nebyla vůbec,“ řekl. Vše podle něj zastínila debata o migraci.

Navzdory obavám z možné radikalizace společnosti, zůstává ale Rodt optimistický. O budoucnost vídeňských Čechů si rozhodně starosti nedělá – ať už nedělní prezidentské volby vyhraje Van der Bellen, nebo Hofer.

V Rakousku žije na osm tisíc občanů českého původu

Menšinová rada české a slovenské větve v Rakousku, které Rodt předsedá, zastřešuje činnost většiny českých spolků působících ve Vídni. Jsou mezi nimi například České srdce, Sokol či Školský spolek Komenský, který se stará o provoz české školy v rakouské metropoli. Jedním z hlavních úkolů Menšinové rady je zastupovat uznanou menšinu vídeňských Čechů vůči státu. Rodt ji zastupuje například v poradním sboru rakouského kancléře.

Rakouských občanů, kteří se hlásí k českému původu je podle posledního sčítání lidu z roku 2001 asi 8000. Podle Rodta jich ale od té doby zřejmě přibylo. Oproti dřívějšku podle něj ve Vídni žije i výrazně více českých občanů, kteří se podílejí na krajanských aktivitách.

Kromě vídeňských Čechů a Slováků uznává Rakousko za své původní menšiny ještě Romy, Slovince v Korutanech a Maďary a Chorvaty v Burgenlandu.