„Silvestrovské sexuální násilí v Kolíně nad Rýnem má pokračování. Ukazuje se, že politici, policie a média se snažili celou – a nejen tuto – záležitost ututlat,“ píše Polanecký v úvodu svého komentáře, který publikoval server Neviditelný pes.

Bloger poukazuje na Švédsko, kde se měl v letech 2014 a 2015 odehrát podobný útok na festivalu pro mládež. Účastnice zmíněné akce prý za oba roky nahlásily 38 případů sexuálního napadení a 2 případy znásilnění. Útočili prý Afghánci, kteří přišli do Švédska bez rodičů. Podobně jako v Kolíně nad Rýnem však policie informovala, že na festivalu byla klidná atmosféra. A reportérka švédského deníku Dagens Nyheter odmítla o útoku napsat. Označila ho za výmysl tamní krajně pravicové strany Švédských demokratů.

Proč nám politici i média zatajují sexuálně motivované útoky přistěhovalců? „Napadá mě šílená konspirační teorie, že cílem je zatlačit na obyvatelstvo, aby samo volalo po kontrolách, omezení vlastní svobody a vzniku centrálně řízeného státu Evropská unie. Rád se budu mýlit, nicméně soudného člověka musí tato varianta napadnout,“ míní Polanecký.

Plné znění komentáře ZDE

Politici, policie i média však dle něj zapomínají na to, že pravda vždy vyleze na povrch a že nejde všechno ututlat. Bloger upozorňuje, že rostoucí pobouření obyvatel Evropy posiluje radikální uskupení, která akcentují jednoduchá řešení, nacionalismus a populismus. Potíž však dle jeho názoru spočívá v tom, že jejich jednoduché řešení se podobá tomu, jaké Evropané zažívali během třicátých let minulého století.

„Radikálové ale potřebují mít ke svému životu nějakého nepřítele, a pokud se jim podaří zlikvidovat nepřítele vnějšího, zpravidla se obracejí na nepřítele domácího. Může se snadno stát, že Evropa bude plná diktatur a obyčejný obyvatel bude žít ve strachu, bez svobod a bez naděje. Chtějí-li si současní politici zachovat možnost řídit jednotlivé státy, musí přistoupit na tvrdá opatření, na taková, která odmítají. Jinak to bude znamenat jejich konec,“ věští Polanecký.

Bloger na závěr konstatuje, že Evropa nebyla připravená na milionový „invazní výsadek“. Teď ale dle něj musí udělat vše pro to, aby se situace neopakovala a aby se naopak milion migrantů co nejvíce ztenčil o cestovatele za blahobytem a v Evropě mohli zůstat dočasně jen ti, kterým skutečně jde o život. „Osobně to vidím černě,“ je Polanecký skeptický k možnosti, že by se to skutečně povedlo.