V roce 2016 Vitásková už kandidovala do Senátu a tehdy neuspěla. Říkala také, že už znovu zkoušet uspět v politice nebude. Co se změnilo? „Nekandiduji do Senátu ani do Parlamentu, ale na ten nejvyšší post. Chci kandidovat, nekandiduji ještě, stále chci, na prezidentský post – a to z jednoho prostého důvodu, že mě vyzývali velmi dlouhou dobu občané, různá občanská sdružení, takže po vyhodnocení jsem sdělila veřejnosti, někdy v únoru letošního roku, že tedy se pokusím kandidovat na Hrad, na prezidentskou funkci, za předpokladu, že mě skutečně občané podpoří do tohoto boje a požadovala jsem od začátku, a stále požaduji, sto tisíc podpisů pod petiční archy, abych měla silný mandát, protože jen se silným mandátem můžu být úspěšná,“ sdělila Vitásková, jež potřebných 50 tisíc podpisů pro kandidaturu již má. 

„Důležité je, abych měla podporu občanů, těch sto tisíc není vůbec moc, a já chci pak získat 2 800 000 podporovatelů, nebo těch, kteří mi ten hlas v té urně hodí jako prezidentské kandidátce. Takže těch 100 tisíc je opravdu minimum na to, abych mohla být úspěšná. A já opravdu nestojím o to, abych se utkala pak v tom tříměsíčním boji jen proto, abych se stala víc známou, než jsem, abych pak dostala 5 nebo 10 procent a chválila se, že jsem byla prezidentským kandidátem a přemýšlela nad dalším možným uplatněním,“ zmínila Vitásková, že prezidentskou kandidaturu nebere jako skokanský můstek do jiné možné pozice. „Když budu mít sto tisíc, tak jsem si jistá, že mám obrovskou naději vyhrát. A když je nebudu mít, tak mám obrovskou naději dostat pět, tři, sedm procent. A tím bych skončila. Ano, zviditelnila bych se a mohla bych za dva roky kandidovat do Senátu tak, jak to udělali mnozí,“ sdělila Vitásková.

A jaká jsou základní témata, kterými by chtěla voliče získat? „Jako prezidentka se budu snažit v plné síle vytvářet prostředí, celospolečenské klima, aby se tu žilo dobře všem občanům naší vlasti, bez ohledu na politické vyznání nebo náboženské cítění, aby zde žili spokojeně nejen senioři, kteří tu vytvořili ty hodnoty, ze kterých stále ještě můžeme čerpat, aby se naši mladí po zkušenostech ze světa, dejme tomu ze studií, vraceli rádi domů a budovali pak naši zem. Aby byla vymahatelnost práva a spravedlnosti, protože to považuji za pilíř demokratického státu,“ sdělila Vitásková.

„Proč si myslím, že spokojenost není, jak se deklaruje? Jsem někde zaznamenala, že zhruba 22 procent našich občanů žije v zahraničí, což považuji, že je strašně moc. Pak vymahatelnost práva a spravedlnosti skutečně pokulhává a máme s tím obrovské problémy. Věnuji se tomu více než šest let v institutu Aleny Vitáskové, který jsem založila po ukončení funkčního období na ERÚ,“ dodala Vitásková.

A může vůbec prezident ovlivnit vymahatelnost práva? „Samozřejmě že můžete, podle toho, jaké klima v té společnosti se nastaví a jaké klima v té společnosti se pak dodržuje. Nicméně prezident má opravdu omezené pravomoci, dané ústavou a jsem přesvědčena, že pokud bych byla úspěšná, takže bych je v plném rozsahu dodržovala, ale to znamená také, že bych se velmi, velmi zabývala tím, kdo bude jmenován soudcem, soudci, jak bude vypadat ústavní soud, jak budou vypadat nejvyšší soudy, ale i každý soudce. Aby splňovali nejen velmi vysoké odborné znalosti, ale i morální kredit, takže se tím budu zabývat velmi velmi intenzivně. Zabývala bych se zákony, které vlastně prezident buď podepíše, nebo vetuje. Takže už dopředu bych se zabývala zákony, které nejsou ku prospěchu, nebo ve veřejném zájmu. Snažila bych se se zákonodárci i vládou o tom diskutovat ještě před tím, než by to právo veta padlo a opravdu bych měla zájem na nápravě našeho systému tak, aby byl pro lidi, ne pro tuneláře a šmejdy,“ dodala Vitásková.

Zemanův kurz?

Vitáskové v minulosti vyjádřil podporu prezident Miloš Zeman. Pokračovala by tak v jeho kurzu, který tady on jako prezident nastavil? „Všichni tři prezidenti po revoluci, od pana Havla, Klause a Zemana, zanechali v naší novodobé historii svůj otisk. Já jsem přesvědčená, že se má v těch dobrých věcech pokračovat, ale každopádně budu chtít pokračovat, být pokračovatelem jejich vzkazu – ale budu trošku jiná a možná i v některých věcech podstatně jiná,“ zmínila Vitásková.

„Velmi důkladně se budu věnovat vymahatelnosti práva a spravedlnosti. Abychom byli právní stát. Tady to má opravdu problém, ten problém vám řekne dokonce premiér, řekne vám ho ministryně spravedlnosti, asi si všichni pamatujete, že to je možná rok dva, kdy bývalý premiér Babiš řekl, že se tu dá trestní stíhání objednat. Paní ministryně spravedlnosti sdělila: Ano, že se dá objednat, že se dá stíhat na zakázku. A vůbec nic v tom neudělali. Nápravu systému neudělali. A když to řeknou tito nejvyšší v té době, vlastně výkonní lidé ve vedení státu, tak se musíte zamyslet, že pan prezident musí v těchto věcech zasáhnout,“ zmínila konkrétní věc, v čem by se odlišovala. 

Jsem pacifistka, říká Vitásková

Zahraniční politika prezidenta Miloše Zemana nebyla v posledních letech vždy plně v souladu se zahraniční politikou vlády. Jaký je náhled Vitáskové na zahraniční politiku, například směrem k Ukrajině? „Jsem přesvědčená, že jak Hrad, tak Senát, Parlament, vláda, mají mít jednotný názor na zahraniční politiku. Že mají vystupovat v nějaké symbióze a nemá být naše malá země v rozporu podle jednotlivých institucí, ať už je to Hrad, Senát nebo Parlament,“ řekla Vitásková.

S bezvýhradnou podporou Ukrajiny ze strany české vlády ale nesouhlasí. „V tuhle chvíli bych v souladu nebyla. Já jsem pacifistka, nemám ráda násilí, přímo bytostně nenávidím války. Celou dobu se snažím o to, abychom se vlastně bavili o mírovém řešení tohoto konfliktu,“ sdělila Vitásková, že ona je zastáncem míru a prosperity České republiky. „Jsem zastáncem míru a prosperity národů na celém světě. A od toho také vyplývá názor na ten konflikt,“ dodala Vitásková.

„Mírově bych to chtěla řešit jako významní politici ve světě, kteří už se k tomu vyjádřili a vyjádřili se k tomu, že by měla být zahájena mírová jednání o ukončení konfliktu, kdy na obou stranách umírají nevinní lidé. Paní Merkelová se jasně vyjádřila, dlouho mlčela, ale jasně se vyjádřila, že je nutné, abychom začali tlačit k mírovým řešením. Trump vyjádřil to samé. Jestli si někdo myslí, že tento konflikt nikdy neskončí, on skončí, ale čím dřív skončí, tím méně lidských životů bude položeno. Takže my jsme dneska předsedající země EU, měli jsme velmi mnoho možností takováto jednání začít iniciovat, nicméně se stále spíše posílají zbraně,“ dodala Vitásková.