Předloha navíc podle právníků nezohledňuje evropské právo, když jednou z podmínek nároku na náhradní výživné by byl trvalý pobyt v Česku. Na státní alimenty by tak neměli nárok občané jiných členských zemí EU, kteří legálně žijí v ČR a mají v ní jen bydliště. Návrh tak podle legislativců porušuje zásadu rovnosti v sociálních výhodách.

Nárok na náhradní výživné by měl podle předlohy KSČM rodič v případě, že příjmy domácnosti by nedosahovaly 2,9násobek životního minima. Podmínkou pro výplatu by byl stav, kdy ani po rozhodnutí soudu nezačne druhý rodič dlužné výživné hradit, a to nejméně po dobu dvou měsíců. Částka náhradního výživného by odpovídala částce stanovené soudem, nejvýše by mohla dosáhnout 1,2násobku životního minima.

„V případě nezaopatřených dětí představuje neplnění vyživovací povinnosti a její nedobytnost vážný problém spočívající v ohrožení zabezpečení jejich základních životních potřeb, “píšou komunističtí poslanci v důvodové zprávě.

Předloha by měla platit od ledna příštího roku. V prvním roce autoři očekávají rozpočtové dopady do jedné miliardy korun. Potom by se podle nich částka snižovala v souvislosti s tím, že by stát po neplatičích výživné vymáhal.

O předloze budou rozhodovat zákonodárci. V minulém volebním období Sněmovna neprojednala návrh komunistických poslanců o náhradním výživném ani v prvním čtení a s koncem období spadl takzvaně pod stůl. V dolní komoře už je i obdobný návrh ČSSD na zavedení zálohového výživného.