Jde o novelu zákona z roku 2002, jež nikdy nevstoupila v účinnost. Resort práce v ní ponechává původní znění paragrafu, který upravuje jmenování superúředníka, tedy nejmocnějšího úředníka ve státě. Generálního ředitele státní služby by jmenoval prezident na návrh vlády.

Do kompetencí úředníka, který povede státní správu, bude patřit například odměňování úředníků, s předchozím souhlasem člena vlády bude rovněž jmenovat a odvolávat státní tajemníky, kteří mají zase v gesci jmenování personálních ředitelů.

Posun k prezidentskému systému

„Pokud prezident jmenuje generálního ředitele, fakticky tím získává vliv na úřednictvo. V kombinaci s přímou volbou prezidenta tak dochází k posunu výkonu exekutivy směrem k prezidentskému systému,“ řekla pro Lidové noviny Lenka Petráková z hnutí Rekonstrukce státu.

O novele tohoto zákona bude příští středu jednat vláda v demisi Jiřího Rusnoka. Poté by se měl zákon dostat do sněmovny, kde ale většinu hlasů pravděpodobně nezíská. Již koncem prosince přišla se svou představou i ČSSD. I když musí být návrh v mnoha ohledech ještě dopracován, jmenování superúředníka z hlediska parlamentní demokracie upravuje lépe. Podle tohoto materiálu totiž jmenuje generálního ředitele vláda, nikoliv prezident. Ten pak dává vládě pouze souhlas s jeho odvoláním.

Podle Lidových novin je otázka, proč kabinet zapracoval na vlastním znění zákona, když budou mít poslanci k dispozici to koaliční.