„Je velmi dobře, že opozice dělá svou práci a upozorňuje vládu, že koná velmi pomalu. To, co dělají za opatření okolní země a naše vláda, ten rozdíl je velmi markantní. Je velmi důležité si říct, že poskytování sociálních dávek za současné situace není úplně ideální. Je velmi obtížné definovat, na koho ty sociální dávky mají cílit, inflace se totiž vyvíjí velmi dynamicky, zasahuje to bydlení, ceny energií i potravin,“ uvedl, že je obtížné dnes rozlišit, kdo bude inflací postižen a kdo ne. Do problému se už dostává i střední třída.

Švihlíková by šla například cestou zvyšování minimální mzdy: „Protože nemá žádný smysl, abychom měli minimální mzdu, která je spojena s pracující chudobou, v tu chvíli tento nástroj přestává plnit své funkce,“ upozornila, že chudoba a minimální mzda by měly být jednoznačně oddělené. „Bylo by vhodné, aby vláda šla touto cestou,“ podotkla. 

Celý rozhovor najdete ZDE.

Pokud jde o dávky, měly by být rozhodně plošné. „Ono nakonec vyjde levněji, protože když se to oddělí od té agendy toho zpracovávání, může to být daleko rychlejší a ve výsledku i levnější,“ zmínila ekonomka nákladnou byrokratickou náročnost.

Vláda plánuje příspěvek pět tisíc korun na dítě domácnostem s příjmem do jednoho milionu korun, podle Švihlíkové by se opatření mělo dělat plošně. „Pokud mi jde dominantně o rychlost, tak to udělám plošně,“ zopakovala s tím, že zpracování cílené pomoci může být nákladnější, a upozornila, že než se tato finanční pomoc uvede v platnost, bude ekonomická situace jinde. Dala za příklad, že k plošnému opatření přistoupilo sousední Německo.

Kabinet argumentuje, že peníze chce rozdělit pouze mezi ty, kteří je potřebují. „Plošné opatření je ale rychlejší. Je jasné, že se objeví kritika, proč někdo dostává dávky, když má příjmy pět milionů,“ uvedla Švihlíková.

Příspěvek chce vláda vyplatit do konce srpna. Výdaje na jednorázový příspěvek pro domácnosti by podle vlády činily asi 10,5 miliardy korun.

Objevila se další analýza, která upozorňuje na to, že schodek státního rozpočtu opět přesáhne 300 miliard korun. Má vláda vůbec dostatek peněz na podobná plošná opatření? „Tak panu Stanjurovi tam inflačně přibude poměrně hodně peněz. Na druhé straně jsou tu obrovské výdaje, které souvisejí s pomocí pro uprchlíky z Ukrajiny, ta stále není pořádně ani vyčíslena. Ale kdyby šli po strukturálních opatřeních, tak řada z nich není spjata s dramatickými výdaji,“ míní ekonomka.

Od začátku války vydalo Česko ukrajinským uprchlíkům dosud skoro 333 tisíc speciálních víz. Většinu běženců tvoří ženy a děti.