Ministerstvo vnitra poslancům STAN vytklo, že návrh předložili bez analýzy, co by takový krok znamenal. „Předkladatelé například neodhadují, jakého počtu občanů by se navržená změna dotkla. Nárůst počtu voličů v rozsahu dvou věkových ročníků přitom obnáší zhruba 220 000 osob,“ uvedlo ministerstvo.

Poslanci podle ministerstev vnitra i spravedlnosti dostatečně neobjasnili, proč by se snížení věkové hranice voličů mělo vztahovat jen na obecní volby. Vnitro se také obává snadnějšího možného ovlivňování studentů středních škol a učilišť, „především z důvodu jejich nedostatečné sociální a občanské zralosti“.

„Případná argumentace, že rozumová a volní vyspělost 16letého postačuje na obecní politický život, avšak nikoli na krajský a celostátní, nemůže podle názoru ministerstva obstát, a to zvláště s ohledem na to, že volby do zastupitelstev obcí jsou z hlediska uplatnění aktivního volebního práva považovány za poměrně komplikované,“ uvádí se ve zprávě.

Podle Starostů jsou argumenty vlády proti snížení věkové hranice politického rázu. „Vláda dala svým stanoviskem najevo, že se o problémy mladé generace nezajímá a zajímat ani nechce. Přitom je to právě současná generace, která by už teď měla mít možnost spolurozhodovat o tom, kam budeme směřovat a jak má svět kolem nich vypadat,“ uvedl předseda STAN Vít Rakušan.

Nejzávažnějším argumentem pro snížení věkové hranice je podle Ministerstva financí fakt, že šestnáctiletí mohou pracovat, a tedy platit daně, a mají tedy právo na politické zastoupení. Ve světě je ale možnost hlasovat před dosažením 18 let věku spíše výjimkou.

Starostové k výtkám uvedli, že mladá generace je často mediálně zdatnější než generace starší a lépe se orientuje v záplavě informací. Stanovisko vlády je doporučením pro Parlament, který k němu pravděpodobně přihlédne. Proti se už dříve postavili zástupci ODS, KSČM a SPD. Návrh Starostů podpořila jednoznačně jen TOP 09, lidovci by se nebránili debatě.