Podle návrhu ministerstva zahraničí by se měly finanční dary rozdělit mezi 48 organizací a institucí. Poskytnutí daru podle předkládací zprávy vychází z politických rozhodnutí jednotlivých členů vlády a je vázáno na projekty, které souvisejí s národními zájmy Česka.
Nejvyšší dar ve výši 5,35 milionu korun by měl jít do svěřenského fondu NATO, který slouží k posílení spolupráce s kandidátskými a partnerskými zeměmi aliance. Pět milionů korun by podle návrhu ministerstva zahraničí měl dostat rakouský Institut humanitních věd (IWM), na jehož podpoře se Česko a Rakousko dohodly v roce 2017. Peníze by měly jít zejména na podporu výzkumu díla českého filosofa Jana Patočky, především jeho prací týkajících se Evropy.
Materiál počítá i s darováním 2,5 milionu korun Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) s cílem podpořit aktivity v oblasti digitalizace, stejná částka má jít i pro Mezinárodní agenturu pro atomovou energii. Dvoumilionový dar by měl jít pro Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva, 1,75 milionu korun by měla dostat mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která monitoruje situaci v konfliktních oblastech na východě Ukrajiny. Menší příspěvky směřují například pro svěřenský fond, který se zabývá odminováním v oblasti bývalé Jugoslávie, nebo na stipendia Rádia Svobodná Evropa pro novináře z Ruska a balkánských zemí.
Česko poskytuje dary mezinárodním organizacím a institucím každoročně. Loni na tyto účely vyčlenilo 24,53 milionu korun. Peníze na poskytnutí darů čerpá ministerstvo zahraničí ze svého rozpočtu.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp