Podle návrhu ministerstva zahraničí by se měly finanční dary rozdělit mezi 48 organizací a institucí. Poskytnutí daru podle předkládací zprávy vychází z politických rozhodnutí jednotlivých členů vlády a je vázáno na projekty, které souvisejí s národními zájmy Česka.

Nejvyšší dar ve výši 5,35 milionu korun by měl jít do svěřenského fondu NATO, který slouží k posílení spolupráce s kandidátskými a partnerskými zeměmi aliance. Pět milionů korun by podle návrhu ministerstva zahraničí měl dostat rakouský Institut humanitních věd (IWM), na jehož podpoře se Česko a Rakousko dohodly v roce 2017. Peníze by měly jít zejména na podporu výzkumu díla českého filosofa Jana Patočky, především jeho prací týkajících se Evropy.

Materiál počítá i s darováním 2,5 milionu korun Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) s cílem podpořit aktivity v oblasti digitalizace, stejná částka má jít i pro Mezinárodní agenturu pro atomovou energii. Dvoumilionový dar by měl jít pro Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva, 1,75 milionu korun by měla dostat mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která monitoruje situaci v konfliktních oblastech na východě Ukrajiny. Menší příspěvky směřují například pro svěřenský fond, který se zabývá odminováním v oblasti bývalé Jugoslávie, nebo na stipendia Rádia Svobodná Evropa pro novináře z Ruska a balkánských zemí.

Česko poskytuje dary mezinárodním organizacím a institucím každoročně. Loni na tyto účely vyčlenilo 24,53 milionu korun. Peníze na poskytnutí darů čerpá ministerstvo zahraničí ze svého rozpočtu.