Skupina 21 zákonodárců se na Ústavní soud obrátila po loňských sněmovních volbách. Návrh senátorského klubu STAN podpořili i zástupci KDU-ČSL, TOP 09 a někteří nezávislí senátoři. Podle nich nemají hlasy voličů fakticky stejnou váhu, což je dáno zásadními rozdíly ve velikostech krajů a souběžným přepočítáváním hlasů d'Hondtovou metodou. Volební zákon tak prý popírá ústavní zásadu poměrného zastoupení stran ve Sněmovně.

Soud bude rozhodovat o zrušení několika ustanovení zákona o volbách do Parlamentu České republiky – například o způsobu určení počtu poslanců volených ve volebních krajích. Navrhovatelé mimo jiné tvrdí, že současný volební systém je nepředvídatelný, protože přidělení mandátů závisí na řadě proměnných. Porušuje prý také princip přístupu občanů k voleným funkcím za rovných podmínek a je v rozporu se zásadou ochrany menšin.

Senátorům vadí i takzvaná uzavírací klauzule pro koalice – tedy ustanovení, podle nějž musí koalice dvou stran získat pro vstup do Sněmovny nejméně deset procent hlasů, koalice tří stran 15 procent. Tento požadavek podle nich nepřípustně omezuje volnou soutěž politických stran a brání vzniku předvolebních koalic.

Ministr vnitra sdělil, že doporučuje, aby vláda k řízení u Ústavního soudu přistoupila a aby zastávala stanovisko zamítnutí návrhu. K iniciativě se dříve stavěli skepticky i senátoři hnutí ANO.

Navrhovatelé z řad senátorů upozornili, že zatímco vítězné hnutí ANO potřebovalo v podzimních sněmovních volbách na zisk poslaneckého mandátu 19.232 hlasů, nejmenší sněmovní klub STAN jich potřeboval 43.693. Pokud by se hlasy ve Sněmovně rozdělovaly čistě na základě poměru získaných hlasů jednotlivých stran, mělo by ANO podle senátorů 63 mandátů namísto nynějších 78, ODS by jich měla 24 místo 25. Ostatní sněmovní strany by naopak mandáty získaly, Starostové by jejich počet téměř zdvojnásobili z šesti na 11.