I když se za seniorskou věkovou hranici v Česku považuje 65 let, podle navrhovaného strategického rámce je seniorem člověk už od 60 let. Ve vyspělých zemích se přitom stáří s prodlužováním života a zlepšováním kondice naopak posouvá do vyššího věku. Podle některých odborníků stanovování pevných věkových hranic vede k věkové diskriminaci a vylučování. Experti také míní, že by opatření k aktivnímu stárnutí neměla mířit ani tak na seniory, ale hlavně na silnou generaci Husákových dětí ze 70. let. Jejich stáří by se tak dalo předem ovlivnit a stát i lidé by se na ně mohli připravit.

Tři pětiny ze 47 stran dokumentu shrnují statistická data, zjištění průzkumů a prognózy. Strategická část zabírá šest stran. První bod desatera aktivního stárnutí má název "Spravedlivé důchody". Obsahuje šest záměrů. Mezi ně patří příprava návrhu dřívější penze pro vybrané profese, opatření ke snížení rozdílu v důchodech žen a mužů, změny v penzích vdov a vdovců a valorizaci tak, aby průměrný důchod odpovídal 40 procentům průměrné mzdy. Každý z těchto kroků má podle materiálu vyjít na "jednotky miliard".

K financování penzí a dlouhodobé udržitelnosti důchodového systému ministerstvo práce navrhuje "identifikovat dodatečné příjmy do státního rozpočtu a zvážit zavedení vícezdrojového financování důchodového systému". Podle autorů je tak možné získat částky "v řádech desítek miliard". Ministerstvo financí uvedlo, že řád dodatečných příjmů je "zcela mimo realitu" a navýšení daní a pojistného o desítky miliard je iluze. Požadovalo naopak doplnit dokument o úspory v sociálních systémech.

S reformováním penzí strategický rámec nepočítá. Maláčová už dřív řekla, že reforma není potřeba a je nutné systém spíš přizpůsobovat demografickým změnám. Uvedla, že problém představují nespravedlnosti v penzích. Věnuje se jim i komise pro spravedlivé důchody.

Na zajištění dostupných sociálních služeb a jejich stabilní financování počítá resort práce v návrhu se třemi miliardami ročně. Reforma péče a propojení zdravotních a sociálních služeb má vyjít na několik miliard. Přibýt by mělo pracovníků a růst by měly i jejich výdělky. Podle dokumentu by do dotací na výstavbu bytů pro seniory na venkově a do bezbariérových úprav mělo putovat 2,5 miliardy ročně.

Ulevit lidem, kteří pečují o stárnoucí příbuzné, by měly terénní a odlehčovací služby. Ročně do nich ministerstvo práce plánuje poslat 400 milionů. Stát by měl zajistit dost lékařů, učitelů, pečovatelů či bytů. K rozšíření povědomí o právech seniorů či o nekalých obchodních praktikách má přispět osvěta. Stovky milionů by se měly využít na zajištění bezbariérové dopravy. Podle strategie by se mělo podporovat celoživotní učení. Počítá se s každoroční osvětovou konferencí. Na Mezinárodní den seniorů by se pak mohlo každý rok uspořádat společné jednání vlády a seniorských organizací.

Podle ministerstva financí představují body desatera spíš "mediálně zajímavá hesla než seriózní a reálné okruhy řešených problémů". Resort financí uvedl, že návrhy navíc Maláčová nemá předjednané.

Česká společnost stárne. Rodí se méně dětí a život se prodlužuje. Lidé nad 65 let tvoří teď necelou pětinu obyvatel, kolem roku 2030 by to měla být zhruba čtvrtina a v polovině století přibližně třetina. Výrazně přibude osob nad 85 let.