Ústřední plán obrany státu je podle Fajnora základním dokumentem k plánování „přípravy, řízení a zajišťování obrany státu a ke splnění požadavků na zabezpečení mezinárodních smluvních závazků o společné obraně“. Jeho aktualizaci, která se zpravidla zpracovává jednou za čtyři roky, v červnu schválila Bezpečnostní rada státu.

Materiál popisuje odpovědnost jednotlivých částí bezpečnostního systému Česka. Charakterizuje jednotlivé fáze zajištění obrany státu nebo zásady organizace a řízení za stavu ohrožení státu či za válečného stavu. „Tento plán dále obsahuje scénáře použití ozbrojených sil ČR a plány činnosti státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků zpracované v rámci systému zajišťování obrany státu pro období míru, stav ohrožení státu a válečný stav,“ uvedl Fajnor.

Poznamenal, že při zpracování plánu byly nalezeny oblasti, které nejsou právními předpisy dostatečně řešeny. Týkají se opatření, která by následovala po vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. „Jde například o situace, kdy nebude ani jedna z komor Parlamentu ČR usnášeníschopná nebo kdy nebude prezident republiky a/nebo předseda vlády schopen plnit své výlučné pravomoci,“ podotkl Fajnor. Podle zpracovatelů plánu není také dostatečně upraven výčet důvodů k vyhlášení stavu ohrožení státu.

Vytvořena proto bude meziresortní expertní pracovní skupina, která vládě navrhne řešení jednotlivých problémů včetně třeba novelizace současných právních předpisů.