Strategie podle Dientsbiera myslí na sedm hlavních oblastí, v kterých je třeba konat, aby se předešlo rozšiřování fenoménu sociálního vyloučení a aby se redukoval. Vládou přijaté usnesení ministrovi ukládá připravit akční plán, který obecné cíle strategie bude konkretizovat. "Nelze se omezit pouze na jednu oblast, problém lze řešit pouze koordinovaně," uvedl Dientsbier.

Takzvaných vyloučených lokalit v Česku přibývá. Podle loňské analýzy, kterou si nechalo vypracovat ministerstvo práce, se od roku 2006 počet těchto chudinských míst zdvojnásobil ze 300 na 600. Tato ghetta jsou ve 297 městech a obcích, žije v nich až 115.000 lidí. V roce 2006 to bylo 80.000 osob.

Strategie počítá s nalezením bydlení pro 6000 rodin. Podle dokumentu by byty měly být v běžné zástavbě. Zákon o sociálním bydlení měl v Česku platit od ledna 2017, zatím se počítá s půlročním zpožděním. Lidem, jimž hrozí ztráta bydlení, by se měli věnovat sociální pracovníci. Měli by pomoci řešit situaci a zabránit vystěhování.

Místopředsedkyně opoziční TOP 09 Markéta Adamová zdůraznila, že na boji proti sociálnímu vyloučení by se měli účastnit především ti, kterých se týká. "Strategie by se měla zaměřit na jejich motivaci ke zlepšení své životní situace. Hledat cesty, jak je do procesu odstranění vyloučení zapojit, ne s nimi jen pracovat," uvedla Adamová pro ČTK. Tento cíl podle ní strategie opomíjí.

Jednou z příčin potíží s bydlením jsou dluhy. Na konci roku 2014 mělo podle strategie exekuci 909.000 lidí. Dientsbier uvedl, že kolem 400.000 lidí má více než tři exekuce, každý takový člověk přitom podle něj přijde stát na 280.000 korun. "Kdybychom jenom desetinu těchto lidí dostali do normálního života a na pracovní trh, tak je to pro stát úspora více než deseti miliard korun ročně," řekl Dientsbier.

Strategie počítá s tím, že by roční přírůstek počtu exekucí měl klesat. Do roku 2020 by měla začít fungovat "efektivní regulace trhu nebankovních spotřebitelských úvěrů". V úpadku by nově mohli být i ti, kteří nyní pravidla podle insolvenčního zákona nesplňují. Do roku 2020 by mohl také vzniknout rejstřík všech exekucí.

Víc dětí z ghett by mělo začít chodit do školky. Počítá se s jejich začleněním do běžných škol, víc by jich pak mělo pokračovat na střední a vysoké školy. Víc dospělých z lokalit by mělo projít rekvalifikací. Do pěti let by se zaměstnanost lidí od 20 do 64 let měla zvednout o čtvrtinu a u osob od 55 do 64 let o desetinu, nyní je velmi nízká. Mladí do 25 let by do čtyř měsíců od zařazení do evidence nezaměstnaných měli mít zajištěno další vzdělávání. Mezi všemi nezaměstnanými by pak měl klesnout podíl těch, kteří jsou dlouhodobě bez práce.