Použitelnost zákona bude podle Ministerstva financí časově omezená, posledním zdaňovací obdobím bude rok 2024. „Dáváme tím jasný signál, že jde o dočasné opatření, aby se zvýšil tlak na přijetí řešení na úrovni OECD nebo alespoň EU,“ řekla novinářům ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Digitální daň bude založena na bázi zdanění tržeb velkých gigantů. Základ daně budou tvořit tržby za služby vztahující se k českým uživatelům, které budou poskytnuty během daného zdaňovacího období. Tím bude kalendářní rok. Daň bude placena v měsíčních zálohách a splatná bude ve lhůtě pro podání daňového přiznání.

Dani by měly podléhat internetové firmy s globálním obratem nad 750 milionů eur (19,1 miliardy Kč), které budou mít na území Česka roční obrat za uskutečněné zdanitelné služby minimálně 100 milionů korun. Daň se tak dotkne hlavních globálních hráčů, jako jsou Google, Facebook, Amazon či Apple.

Vláda zároveň schválila další kritérium, podle kterého digitální dani nebudou podléhat společnosti, pro které je poskytování digitální služeb okrajovou činností. Rozhodující bude podle úřadu podíl inkasa ze zdanitelných služeb na celkových výnosech v Evropě. Z působnosti zákona budou vyloučeny podniky, u kterých tento podíl činí nejvýše deset procent.

„Na základě připomínek ze strany odborné veřejnosti jsme se rozhodli vyloučit z návrhu zákona ty společnosti, u kterých je tak poskytování zdanitelných služeb pouze zlomkem jejich celkové činnosti. Dani tak nebudou podléhat například automobilky, které umísťují placenou reklamu na chytré obrazovky v autech,“ uvedla Schillerová. Zároveň ale tyto společnosti budou mít oznamovací povinnost.

MF navrhuje zavést tzv. DST model digitální daně navržený dříve Evropskou komisí, který se ale v EU nepodařilo prosadit. Zdaňuje vybrané internetové služby. Jde o umísťování cílené reklamy na webech, zpoplatněné služby na sociálních sítích nebo prodej dat o uživatelích. Dani budou podléhat také některé platformy digitální ekonomiky, které uživatelům umožňují vzájemně si mezi sebou poskytovat za úplatu služby a zboží.

Návrh zakotvuje u jednotlivých zdanitelných služeb minimální prahy pro zdanění. V případě provedení cílené reklamní kampaně a poskytnutí dat o uživatelích jde o úplaty připadající na Českou republiku nejméně pět milionů korun a v případě využití mnohostranného digitálního rozhraní musí toto rozhraní mít více než 200 000 uživatelských účtů.

Komora daňových poradců návrh považuje za problematický kvůli mezinárodním závazkům ČR ohledně dvojího zdanění zahraničních společností. Výhrady má i k jednoměsíční lhůtě mezi tím, kdy zákon začne platit, a kdy začne být účinný.

Podle ředitele on-line marketingové agentury Optimio Jana Bindra zavedení digitální daně dává smysl. „Ale sedmiprocentní sazba je poměrně vysoká a může vést ke zdražení reklamního prostoru na Googlu nebo Facebooku. Firmy, které si na těchto webech platí reklamu, budou muset zvýšit své marketingové rozpočty, nebo zvážit investice do jiných nástrojů,“ uvedl.

Navrhovaná daň se bude týkat tržeb internetových firem, a nepůjde tak o daň ze zisku. Základ daně tak budou tvořit tržby za služby poskytnuté během zdaňovacího období, ale jen ta část vztahující se k českým uživatelům. Zdaňovacím obdobím by měl být kalendářní rok a daň by měla být placena v měsíčních zálohách.