Celkové příjmy rozpočtu by měly činit včetně peněz z EU 1,487 bilionu korun a výdaje 1,807 bilionu korun. Návrh rozpočtu neobsahuje diskutované zrušení superhrubé mzdy a další opatření, které obsahuje daňový balíček pro rok 2021. MF to odůvodňuje tím, že balíček je v tuto chvíli ve Sněmovně před druhým čtením a není znám výsledek tohoto hlasování. Na druhou stranu rozpočet počítá s pětiprocentní úsporou provozních nákladů státu.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) po jednání koalice o rozpočtu minulý týden řekla novinářům, že kabinet udělá vše pro to, aby byla superhrubá mzda zrušena k 1. lednu. Na jaře by pak mohl být zákon o hospodaření státu novelizován.

Podle Národní rozpočtové rady navržený schodek rozpočtu přesahuje rámec daný aktuálním zněním zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Navíc neponechává žádný prostor pro případné navýšení výdajů v případě neočekávaných událostí. Předsedkyně rady Eva Zamrazilová uvedla, že navrhovaný schodek státního rozpočtu na příští rok by neměl překročit 200 miliard korun.

Rada také upozornila, že MF by mělo vypracovat plán konsolidace veřejných financí, který například představilo Německo. V této souvislosti rada upozornila, že pokud Německo svůj plán snižování schodku rozpočtu dodrží, hrozí, že český schodek státního rozpočtu bude v letech 2022 a 2023 dokonce nominálně vyšší než v případě nepoměrně většího Německa.

Podle střednědobých výdajových rámců, které jsou součástí materiálu, by schodek rozpočtu v roce 2022 mohl činit 286 miliard korun a v roce 2023 pak 252 miliard korun.

Sněmovna schválila v červenci zvýšení letošního schodku rozpočtu na 500 miliard korun kvůli dopadům šíření koronaviru. Původně ministerstvo naplánovalo pro letošní rok schodek 40 miliard korun. Nejvyšší deficit doposud měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun.