Důvodem příjezdu prezidenta Ruské federace Vladimira Putina do Francie bylo oficiální pozvání, aby se účastnil slavnostního zahájení výstavy věnované 300. výročí navázání diplomatických vztahů mezi Ruskem a Francií, na kterou jej pozval čerstvě zvolený prezident Francie Emmanuel Macron.

V úvodu rozhovoru prezident Putin podotknul, že vztahy mezi oběma státy mají ve skutečnosti mnohem delší historii než oněch zmíněných 300 let.

„Už v 11. století do Francie přijela Anna, mladší dcera Jaroslava Moudrého, jednoho z našich významných knížat, která se později stala ženou francouzského krále Jindřicha I. Nazývali ji Anna Ruská, královna Francie. Její syn Filip I. byl zakladatelem dvou evropských dynastií: Bourbonů a Valois. Druhá zmíněná dynastie je do dnešního dne u moci ve Španělsku,“ započal Putin lekcí z historie.

Ruský lídr dále hovořil o významu své návštěvy ve Francii, do které v první řadě přijel proto, aby se dozvěděl, kde přesně v klíčových mezinárodních otázkách stojí nově zvolený francouzský prezident Macron.

„Samozřejmě, že prezident Francie má na věci svůj vlastní názor, na naše vzájemné vztahy a celkově na mezinárodní politiku. Zdá se mi, že jeho postoj je velmi pragmatický. Určitě existuje velký prostor pro sblížení našich pozic,“ uvedl Putin.

Jako první klíčové mezinárodní téma si francouzští novináři zvolili Ukrajinu. Od prezidenta Putina se snažili dozvědět, jaké kroky by měly být nyní učiněny k vyřešení krize na východě země.

Putin zdůraznil, že naprosto klíčové je momentálně to, aby byla od dělící linie odvezena těžká technika. Pokud k tomuto nedojde, o žádném dalším postupu se hovořit nedá.

Velmi důležité je podle prezidenta Putina také to, aby se ukrajinská vláda konečně postarala, aby vstoupil v platnost již přijatý zákon o udělení speciálního statusu válkou zasaženým teritoriím na východě Ukrajiny.

„V minských dohodách se uvádí, že je nezbytné provést sociální a ekonomickou rehabilitaci neuznaných republik. Místo toho ovšem na Ukrajině organizují blokádu, v tom je zásadní problém,“ uvedl Putin.

Přitom podle prezidenta Putina ukrajinský lídr Porošenko blokádu, kterou zorganizovali „radikálové s úmyslem uzavřít železniční přejezdy do východních teritorií,“ původně odsoudil. Později se ovšem rozhodl, že pro něj bude výhodnější, když blokádu podpoří, což také udělal. „Jak v takovém prostředí můžeme hovořit o pozitivním vývoji? My takový vývoj bohužel nevidíme,“ uvedl prezident Ruské federace.

Dík patří Turecku a Íránu

Dalším důležitým tématem, které se francouzští novináři rozhodli probrat s ruským prezidentem, byla současná situace na Blízkém východě a konkrétně pak v Sýrii, kde se Rusko velmi aktivně angažuje.

Prezident Putin v první řadě vyjádřil velký dík za konstruktivní přístup Turecka, Íránu a syrské vlády, kterým se společně s Ruskem podařilo dosáhnout zastavení bojů.

V současné době je podle Putina klíčové završit proces vytváření deeskalačních zón a jasně vymezit jejich hranice. Podobný názor má i francouzský prezident Macron, což ruskému prezidentovi dává naději na vzájemnou spolupráci v této oblasti.

Ruský lídr spoléhá na to, že jakmile dojde k jasnému vymezení hranic a delegaci pravomocí v zónách deeskalace, syrská vláda bude donucena s těmi lidmi, kteří budou tato území kontrolovat, vstoupit do dialogu.

Ruský prezident s ohledem na metody vedení státu současného syrského prezidenta nezapomněl zdůraznit, že neexistují žádné důkazy o tom, že by kdy prezident Asad použil chemické zbraně. „Z našeho pohledu se jedná o čistou provokaci. Asad chemické zbraně nepoužil,“ jasně konstatoval Putin.

Trumpova klasická americká politika

V průběhu své prezidentské kampaně Donald Trump často zmiňoval nutnost spolupráce s Ruskou federací. Nejednou se dokonce nechal slyšet, že bude s Putinem jistě vycházet. Několik měsíců po jeho zvolení se ovšem rétorika ani politika vůči Rusku ze strany Washingtonu nikterak nezměnila. Na posledním summitu NATO bylo Rusko opět označeno za hrozbu. V této souvislosti francouzské novináře zajímalo, je-li Putin Trumpovou politikou zklamán.

„Vůbec ne,“ pohotově odpověděl ruský lídr. „My jsme nic takového neočekávali. Prezident Spojených států provádí klasickou americkou politiku. Samozřejmě, že jsme ta jeho prohlášení zaregistrovali,“ uvedl ruský prezident.

„My si zároveň ovšem uvědomujeme, že vnitropolitická situace ve Spojených státech se odvíjí takovým způsobem, že se lidé, kteří ve volbách prohráli, nedokáží smířit s jejich výsledkem a v politickém boji aktivně využívají ruskou kartu opírajíce se o vymyšlená obvinění,“ zdůraznil Putin.

Ruský prezident dále vyjádřil pochopení pro svůj americký protějšek, který se snaží docílit toho, aby členské státy NATO navýšily své vojenské rozpočty na 2 % ze svého hrubého domácí produktu.

„Rozpočet na obranu Spojených států je větší než rozpočty všech zemí světa dohromady. Naprosto tedy rozumím tomu, že Trump usiluje o to, aby američtí partneři v NATO nesli část tohoto břemene. Jedná se o velmi pragmatický a pochopitelný krok,“ uvedl Putin.

„Mně ovšem nejde do hlavy jiná věc; na summitu NATO zaznělo, že členové Aliance chtějí dobré vztahy s Ruskem. Z jakého důvodu tedy chtějí navyšovat své vojenské rozpočty? Proti komu chtějí bojovat? Trochu si protiřečí,“ podivil se ruský prezident.