Ve čtvrtek 27. října se ruský prezident Vladimir Putin spolu s bývalými prezidenty Rakouska, Finska a Jihoafrické republiky zúčastnil panelové diskuse v rámci závěrečné akce diskusního klubu Valdai v ruském Soči.

„Svou řeč musím bohužel začít konstatováním, že se situace na mezinárodní scéně za poslední dobu moc nezlepšila, a abych byl úplně upřímný, nezlepšila se vůbec,“ zmínil v úvodu ruský lídr. „S procesem globalizace nesouhlasí čím dál více států; rozdíl mezi nimi je jen v tom, že některé státy této mohutné síle nejsou schopny čelit, a některé ty silnější, toho schopny jsou.“

Problém s procesem globalizace podle Putina souvisí s tím, že je koordinován a primárně plní zájmy pouze několika zemí. „Tyto státy se své instituty a systémy pokusily rozprostřít po celém světě a začaly je považovat za jakousi globální infrastrukturu. Vlastní pravidla a normy navíc neustále mění podle toho, jak se jim to zrovna hodí,“ zdůraznil Putin.

„Organizace jako Severoatlantická aliance nebo Mezinárodní měnový fond plní zájmy pouze nadnárodních korporací a přes veškerá prohlášení o jejich schopnosti přizpůsobit se nové situaci na mezinárodní scéně se nic takového neděje.“

„Naši západní partneři navíc neustále udržují při životě onen mýtus o ruské hrozbě, které je třeba čelit všemi možnými prostředky,“ poznamenal ruský prezident. „To je pochopitelné z hlediska budoucnosti fungování západního vojensko-industriálního komplexu, pro jehož nové zakázky je třeba uvolňovat stále více prostředků z rozpočtů zemí NATO.“

„Situovat se do role spasitele civilizace od nějakých novodobých barbarů je jistě příjemné; problém je ovšem v tom, že Rusko na nikoho zaútočit nehodlá. Je to naprosto absurdní. Podobně jako obvinění ruské vlády z pokusů o narušení amerického volebního procesu,“ pokračoval Putin.

„Namísto toho, aby se prezidentští kandidáti v USA soustředili na skutečně závažné problémy jako astronomický dluh Spojených států či rostoucí policejní násilí v zemi, hovoří o jakémsi imaginárním útoku ruských hackerů. Chtějí Američané říci, že Rusko může skutečně ovlivnit výsledek voleb v USA? Já jsem si myslel, že Spojené státy jsou mocnou zemí,“ pronesl Putin před pobaveným obecenstvem sestávajícím ze světových expertů.

„Také bych chtěl mít v Rusku tak silnou propagandistickou mašinu, abych mohl o svém pohledu na různá témata přesvědčit téměř celý svět. Bohužel takové možnosti, jako má BBC nebo CNN, zatím nemáme.“

„Nespokojenost se současným trendem projevují v mnohých západních zemích zejména prostí lidé, kteří ztrácejí důvěru ve vládnoucí třídu. Pobouření jsou ovšem čím dál více i zástupci střední třídy,“ hovořil ruský prezident o situaci v Evropě i Spojených státech.

„V Evropě se aplikují ideologické modely, které podle mého narušují národní identity. V některých zemích se dokonce dobrovolně vzdávají národní suverenity ve snaze zalíbit se svému pánu.“

Boj s terorismem nepřináší výsledky

Globální boj s terorismem nepřinesl podle ruského prezidenta vůbec žádné výsledky, navíc hrozby jenom narůstají. „Bohužel ruské výzvy ke společnému boji s terorismem se i nadále ignorují. Namísto toho naši západní partneři pokračují ve vyzbrojování a výcviku teroristických skupin s nadějí na to, že je budou schopni využít pro dosažení svých politických cílů. To je skutečně velmi nebezpečná hra. Chtěl bych tímto osobně apelovat na tyto ‚hráče‘: v tomto případě jsou extremisté chytřejší, schopnější a silnější než vy, porazit je nemůžete,“ uvedl s jistotou Putin.

„Kolosální úroveň nestability a absence státní moci v zemích na Blízkém východě si vyžaduje nový ‚Marshallův plán‘. Rusko je připraveno aktivně se podílet na tomto projektu spolu s mezinárodním společenstvím.“

„Rusko, jako jakákoli jiná země, sleduje své vlastní zájmy; v našem zájmu je zlepšit životní úroveň našich obyvatel. Klíčové je zde ovšem to, jakým způsobem toho dosáhnout. My vystupujeme za to, že hledět si jen svých vlastních zájmů za každou cenu nelze. Vždy je třeba ctít práva a zájmy ostatních členů mezinárodního společenství, jednat podle jasně stanovených pravidel, která jsou specifikována mezinárodním právem,“ zdůraznil Vladimir Putin.

A jak by si Putin přál, aby se o epoše jeho vlády psalo v učebnicích ruské historie?

„Myslím si, že to hlavní, čeho se nám podařilo dosáhnout, bylo sjednocení celého ruského národa. Lidé si uvědomují naše společné výzvy, kterým všichni čelíme, a podporují nás,“ odpověděl ruský prezident.

Na téma historie z lehce filozofické perspektivy pohovořil i bývalý prezident Rakouska Heinz Fischer.

„Historie nemá lineární progres. Postupuje spíše ve vlnách a alternuje mezi pozitivním vývojem kupředu a návratem zpět za již dosaženou civilizační metu. Takto si vysvětluji vývoj posledních let,“ pokusil se Fischer objasnit, proč udělala v posledních letech evropská civilizace „krok zpět“.

„Evropská jednota v posledních několika letech ztratila svou atraktivitu, což zapříčinily odlišné zájmy jednotlivých členských států. Vnímáme také nedostatek solidarity, na což poukázala současná uprchlická krize,“ uvedl bývalý rakouský politik.

„Ani Evropská unie se tedy za posledních 25 let nevyvinula tak, jak jsme si před čtvrtstoletím přáli. Nicméně se domnívám, že idea sjednocené Evropy má stále svůj půvab, to, co jsme již na této cestě dosáhli, je skutečně obdivuhodné.“