„Pane Špidlo, vzal byste si uprchlíka domů, byť třeba jen na čas?“ ptala se. „To je velmi složitá otázka, ale já myslím, že ano,“ konstatoval. Kvóty podle něj nevyřeší problém s přetlakem uprchlíků v některých zemích EU, protože jak jednou vstoupí do Schengenu, budou se stěhovat podle chuti a prakticky je nelze držet na jednom území.

Do Rakouska mířily statisíce uprchlíků

Špidla býval také eurokomisařem pro sociální politiku, ale tvrdí, že by stejný názor zastával, i kdyby byl dnes eurokomisařem. Ta rozhodující solidarita se nedělá jen tím, že přijmete kvóty, solidarita spočívá i v pomoci a podpoře jinde, přičemž na území Česka již imigranti žijí a vzhledem ke konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou lze očekávat, že přijdou další. Sečteno, podtrženo, postoj současné vlády je podle Špidly racionální. Připomeňme, že vláda trvá na dobrovolnosti přijímání uprchlíků.

Obratem však také dodal, že jen během válek na Balkáně v devadesátých letech minulého století přišlo jen do Rakouska na osm set tisíc utečenců, v čase maďarského povstání proti sovětské moci v roce 1956 to bylo tři sta tisíc lidí, takže pokud po nás EU žádá přijetí pár set uprchlíků, tak vlastně nechce tak moc.  

Ghetta můžeme řešit až pětadvacet let

Ve druhé polovině pořadu došlo i na čistě vnitropolitický problém. V Česku narůstá počet ghett, dnes v nich žije přes sto tisíc lidí a my si podle Špidly nemůžeme představovat, že se to vyřeší za rok. "Problém, který postupně narůstal pětadvacet let, se bude odbourávat přibližně stejně dlouhou dobu,“ varoval. Čtvrtstoletí prý byla trochu nadsázka, ale bude to trvat opravdu dlouho.

Pár slov padlo také na konto včerejšího vyhlašování nedůvěry vládě. Podle expremiéra to byla marketingová akce opozice, ale opozice má na to právo, takže je to v pořádku. Nechtěl ani naznačit, co v této situaci radil premiéru Sobotkovi. Z jeho úst ovšem zaznělo, že voliči dobře věděli, koho volí, když asi dvacet procent z nich odevzdalo hlas Andreji Babišovi.

Špidla si není jist, zda by při sesazování vlády měl být uplatňován princip tzv. konstruktivního vyjádření nedůvěry vládě, který známe z Německa, kdy je možné nedůvěru vládě vyslovovat až tehdy, když existuje jasná většina pro vládu. Špidla má pochybnosti o přínosnosti takového ustanovení. „Vezměme si třeba situaci z minulého volebního období, kdy byla sněmovna hodně rozdělená, takže by tu vláda expremiéra Petra Nečase (ODS) byla pravděpodobně do konce volebního období. A já si nejsem jist, že by to bylo pro občany dobré," dodal.