Za předvídatelné měl kroky prezidenta USA Donalda Trumpa poradce premiéra ČR pro bezpečnost Tomáš Pojar, ale po posledních událostech změnil názor. „Cla jsou vyšší, než jsem si představoval,“ připustil Pojar v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
„Před dvěma měsíci jsem doufal, že razance nebude taková, s jakou Donald Trump v posledních dnech a týdnech přišel. Bohužel se ale zdálo, že k takto brutálnímu kroku směřuje. Musíme reagovat s chladnou hlavou a s dlouhodobým horizontem, ale rozhodně. Máme nabídnout Spojeným státům jednání. Pokud nebudou ochotny jednat, tak musíme přikročit k adekvátní, chytré odpovědi. A to s ohledem nejenom na tarify na zboží, ale třeba i služby,“ řekl Pojar.
Trumpova brutální rétorika
Premiérův poradce připouští, že Evropa má přebytek ve vývozu zboží do USA, ale zároveň USA mají přebytek ve vývozu služeb do Evropy. Máme právo reagovat i v oblasti služeb. „Máme zároveň deklarovat, že žádné tarify, nízké, nebo žádné bariéry, je náš cíl. Ale k tomu rozhovoru je potřeba obou stran,“ zmínil Pojar.
Evropa má být podle něj přichystána na situaci, kdy Spojené státy nebudou k rozhovorům připraveny. „Rétorika Donalda Trumpa je někdy poměrně brutální. Jistě proto pochopí i podobný tón z evropské strany. Na druhou stranu bych se snažil situaci uklidnit,“ zdůraznil Fialův poradce.
Je administrativa USA na jednání s Evropou připravena?
Podle Pojara Francie a Německo jednoznačně říkají, že transatlantické vztahy jsou důležité a nenahraditelné. „Naším zájmem je o transatlantické vztahy usilovat. Dochází k rekalibraci. O tom není pochyb. Ale neměl by to být konec a nebude to konec transatlantických vztahů. V tom je napříč Evropou shoda,“ poznamenal expert na bezpečnost.
Registruje různé proudy v americké Republikánské straně. „Vidíme tam i proud, který na tradiční spolupráci s Evropou není příliš připraven. Pak jsou tam ti, kteří o spolupráci usilují. Máme dávat jasně najevo, že máme zájem o takovou spolupráci, že to je výhodné pro obě strany, a to jak v oblasti bezpečnosti, tak v ekonomické oblasti,“ zdůraznil Pojar.
Éra evropského blahobytu a pohody skončila
Z pohledu Evropy je současnost nejtěžším obdobím, které z pohledu světového dění zažíváme. „Osobně nepochybuji o tom, že ať to bylo útokem Putina na Kyjev, anebo teď znovuzvolením Donalda Trumpa, tak že skutečně skončila éra evropského blahobytu a pohody, která nastala po pádu komunismu. Vstupujeme do nové éry, ve které se budeme muset snažit, abychom blahobyt uchovali. Jak investicemi do obrany, tak rozumnou ekonomickou politikou,“ vyjádřil se Fialův poradce.
Svět nekončí, krize je příležitost
Pojar dlouho žil v Izraeli, kde podle jeho slov každou krizi zároveň vidí jako příležitost. „Kdyby to tak neměli, tak by už možná nepřežili. To si máme vzít k srdci. Každá krize je příležitost, která nás může posílit. Svět nekončí, jen už nebude tak bezrizikový. Pokud se na rizika budeme připravovat, budeme pokračovat v rozumné politice, budeme věřit, že jsme silní a silní zůstaneme, tak bude všechno v pořádku. Rozhodně bych neházel fintu do žita a nepropadal bych malomyslnosti, to je to nejhorší, co se nám může stát,“ zdůraznil Pojar.
Kdyby došlo ke konfrontaci s Ruskem, Západ zvítězí
Rusko podle Pojara není silnější než my. „Nepropadal bych tomu, že Rusko je silnější. Nemáme se Ruska přehnaně bát. Rusko si myslelo, že Kyjev dobyde během pár dní a Ukrajinu si podrobí během maximálně pár týdnů. To se nestalo. Tři roky tam krvácejí. Sice proti nim bojuje odhodlaná velká ukrajinská armáda, ale kdyby si to Rusko mělo rozdat, a doufám, že se to nikdy nestane, se západními armádami, tak by to pro nás dopadlo dobře. Nemůžeme to ale brát jako něco daného,“ řekl poradce a dodal, že zodpovědní lidé si kupují pojištění. „Často ho nepotřebují, ale hodí se, když přijde pohroma. V mezinárodních vztazích se máme chovat stejně,“ řekl Pojar.
K míru máme daleko
Domnívá se, že v blízké budoucnosti může nastat příměří, z toho se může vyklubat dlouhodobý mír. Ten pak může znamenat, že nebude potřeba posílat tolik zbraní a nebude potřeba mít tak vyzbrojené armády.
„V tuto chvíli jsme desítky let daleko od dlouhodobého míru, byť bych si přál, aby k tomu došlo dříve než později. Když posíláme zbraně a pomáháme ukrajinské armádě se bránit, tak tím pomáháme i sobě,“ sdělil Pojar.
Za normalizace se na obranu vydávalo 6 % HDP
Zamyslel se také nad tím, zda Rusko bude pokračovat ve své expanzi. „Pomáháme si tím, aby ruská armáda nebyla na slovenských hranicích a na dostřel od českého území. Tak, jako potřebujeme mít silné Polsko, aby bylo mezi námi a Ruskem, tak potřebujeme mít silnou Ukrajinu. Je to jednoduché. Přepočítáte-li to na peníze, tohle je ta nejlevnější varianta. Varianta, že se budeme muset bránit, je daleko dražší. Nebavíme se o 3 % HDP na obranu, ale o třeba nějakých šesti, tak, jak tomu bylo v 70. a 80. letech v Československu,“ upřesnil premiérův poradce.
Trump soupeří se zbytkem světa
Směřování prezidenta Trumpa se podle něj nezměnilo, je ale jiná razance a rétorika. „Cla jsou vyšší, než jsem si představoval. Zároveň Donald Trump a jeho administrativa rozjeli soupeření se zbytkem světa všemi směry. Je to nejen vůči Evropě, ale je to globální. To mě překvapilo. Myslel jsem si, že budou mít priority a že některé věci si nechají na později. Je to ale skutečně plošný zásah,“ podivuje se Pojar.
Trump podle něj dokáže vyjednat trvalý mír s Ruskem, ale musí chtít. „A musí chtít opravdu hodně. Garantované to není. Ale bez toho, aniž by to Amerika chtěla celou svojí váhou, tak se to nepodaří,“ vyjádřil svůj názor Tomáš Pojar.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Naďa Borská