Kvůli pomníku vlasovcům se rozzlobilo mimo jiné ruské velvyslanectví. Podle něj by totiž pomník porušil mezinárodní závazky Česka vyplývající z Úmluvy o nepromlčitelnosti válečných zločinů. 

Historik David Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů uvedl, že situace kolem pomníku je malou kapitolou velké války, kterou vede Putinovo Rusko se Západem.

„Řeporyjská iniciativa má na můj vkus až příliš pouťové rysy, což souvisí s výstředním naturelem pana starosty. To nic nemění na tom, že ze strany obce jde o počínání naprosto legitimní a eticky ospravedlnitelné,“ uvedl Svoboda a dodal, že jde o pokračování dramatu kolem sochy maršála Koněva. 

„Koněv Prahu neosvobodil, zatímco ti, kdo za ni prolévali krev, se těší důstojné připomínce zatím hlavně jen na místní řeporyjské úrovni, nepočítáme-li památník zdobící hromadný hrob zmasakrovaných vlasovců na Olšanských hřbitovech,“ dodal s tím, že podíl vlasovců na osvobození Prahy je zásadní. 

„Velení Rudé armády v předvečer Pražského povstání poskytovalo Američanům, odhodlaným postupovat až k Vltavě, lživé údaje, aby uchránilo pro Stalina nárokovanou sféru vlivu. Prahu tak mocenská hra sovětských ‚osvoboditelů‘ potenciálně odsuzovala k osudu Varšavy, zatímco vlasovci, tito ‚kolaboranti s Hitlerem‘, zachraňovali české životy,“ zmínil Svoboda se slovy, že osvobozenecká iniciativa absurdně předpokládala, že Stalin bude poražen s pomocí obrozeného Německa, které dospěje k čestné dohodě s uzdraveným Ruskem.

Závěrem pak Svoboda ještě uvedl, že to byla Moskva, kdo tyto lidi zradil. „Stalin se sovětských válečných zajatců ostudně zřekl – byli pro něj méně než lidé. Tímto postojem nahrál Hitlerovi, pro nějž tito nebožáci představovali pro změnu podlidi a jako takoví byli vystaveni nacistické genocidě,“ uzavřel.

Kvůli svému záměru postavit pomník takzvaným vlasovcům starosta pražské městské části Řeporyje Pavel Novotný (ODS) v pátečním pořadu (00:33:45) „60 minut“ ruské státní televize Rossija 1 čelil obvinění z uctívání válečných zločinců. Novotný v přímém videovstupu prohlásil, že ruský názor nepovažuje za důležitý a že pomník má být věnován památce těch vojáků, kteří padli na konci druhé světové války při osvobozování Prahy.

Vlasovci byli občané Sovětského svazu, kteří nejprve bojovali po boku Němců proti Rudé armádě, ale v květnu 1945 pomáhali osvobodit Prahu. Příslušníky takzvané Ruské osvobozenecké armády pod velením generála Andreje Vlasova pokládá Rusko za zrádce a kolaboranty.

Ve studiu ruské televize zazněla mimo jiné argumentace, že vlasovci se v květnových dnech vzepřeli německým jednotkám ve snaze naklonit si Američany, do jejichž zajetí se chtěli dostat, neboť se obávali zajetí sovětského. Jeden z účastníků pořadu prohlásil, že jednotky maršála Ivana Koněva, který velel sovětským vojskům při osvobození části Polska a Čech, musely v Praze bojovat s nepřítelem i poté, co město vlasovci opustili. Zazněla rovněž slova o tom, že Vlasov byl odsouzen v norimberském procesu s představiteli nacistického Německa.

Novotný poznamenal, že Koněv dorazil do Prahy až den po kapitulaci německých vojsk a že v Norimberku se o vlasovcích nehovořilo. Dodal, že se nechystá stavět pomník přímo generálu Vlasovovi, ale 300 příslušníkům takzvané Ruské osvobozenecké armády, kteří padli při osvobozování Prahy v roce 1945. „Nic proti Rusku nemáme,“ ujistil a zároveň řekl, že ruský názor v dané věci nás nezajímá.

Jeden z moderátorů vlasovce označil za vrahy, kteří se podíleli na potlačení Varšavského povstání v roce 1944 a zabíjeli Židy, Rusy, Poláky, Němce, Ukrajince, kohokoli. Novotný reagoval výzvou, aby jeho oponent už nikdy nehovořil o tom, že vlasovci stříleli Poláky, a zdůraznil: „Vy jste postříleli v Katyni 12 000 Poláků, vy ubožáci. Co pakt Ribbentrop-Molotov, co si to vůbec dovolujete mluvit o střílení Poláků?“ Připomněl tak smlouvu o neútočení mezi nacistickým Německem a Sovětským svazem z roku 1939, při níž si obě mocnosti de facto rozdělily Polsko, a masakr polských válečných a civilních zajatců z roku 1940, který měla na svědomí sovětská tajná policie NKVD a ke kterému se Moskva oficiálně přihlásila až v dubnu 1990.

Rozhovor s Novotným byl oboustranně emotivní. „To, co vyprávíte v ruské televizi, je naprosto absurdní ohýbání historie. My se tady tomu normálně smějeme v České republice,“ poznamenal řeporyjský starosta a o jednom z oponentů zapochyboval, zda není opilý či zfetovaný. „Chápu, že jste složitá osobnost,“ reagovala naopak moderátorka na Novotného posunky či grimasy, zatímco její kolega poznamenal, že starosta „mele samé nesmysly“. „Proč se šklebíte? Jste klaun, nebo jste utekl z blázince?“ tázal se moderátor Novotného, jehož ve finále označil za hlupáka a ničemu.

O pomníku vlasovcům má zastupitelstvo Řeporyjí rozhodnout 16. prosince. Záměr vytvořit podobný objekt vyvolal odmítavou reakci ruské diplomacie. Její mluvčí tento týden označila podobné plány za zločinné přepisování dějin a za naprosto příšernou iniciativu, která slouží reinkarnaci nacismu. Český ministr zahraničí Tomáš Petříček již dříve médiím řekl, že jeho úřad je s ruskou stranou v kontaktu, ale že jde o záležitost samosprávy, za kterou nemůže rozhodovat vláda.

„Já musím říct a zdůraznit, že za zahraniční politiku odpovídá vláda a jsme demokracie, takže názory na některé věci se můžou lišit,“ řekl Petříček novinářům po dnešním jednání expertního týmu prezidenta Miloše Zemana k zahraniční politice. Zdůraznil však, že jde také o zodpovědnost. „Respektuji, když místní samospráva má své záměry, zároveň myslím, že by také komunální politici měli respektovat nějaké dlouhodobé směřování české zahraniční politiky,“ dodal šéf diplomacie.