Branná povinost, znovuzavedení povinné vojenské služby. Taková témata se řeší v podstatě po celé Evropě. Jenže na to, abyste mohli vojáky cvičit, tak nějaké zkušené přitom potřebujete mít. To je podle serveru Politico problém, totiž přesvědčit ty, kdo už slouží, aby v armádě zůstali.

Ve Francii ministr pro armádu Sébastien Lecornu představil plán, jak vojáky v ozbrojené službě udržet. Tento plán přichází jen pár dní potom, co byla zveřejněna čísla z německého Bundeswehru pro německý parlament. V roce 2023 se 1 537 rozhodlo Bundeswehr opustit, má tedy jen 181 514 lidí ve službě.

Podle francouzského ministra se o těchto problémech mluví ve všech demokraciích, které mají profesionální armády bez povinné vojenské služby a zmínil například USA nebo Velkou Británii. Prozradil, že na setkáních v rámci NATO už se neřeší jen vybavení, ale také plány, jak udržet vojáky ve službě. Server zmiňuje, že v několika evropských zemích už se diskutuje o tom, že by se vojenské odvody opět obnovily, třeba v Chorvatsku nebo v Německu, v Dánsku zase, že by se vztahovaly i na ženy. Jak ale server konstatuje, v době, kdy je nezaměstnanost nízká, konkurence v soukromém sektoru vysoká a „frčí“ práce z domova, je těžké prezentovat vojenskou službu jako atraktivní alternativu.

Ve Francii prý vojáci zůstávají v armádě o rok méně, než dříve bývalo zvykem. Ve Velké Británii zase nesplnili náborový plán o 1100 vojáků, tedy o dva celé prapory. A to i když na nábor vláda najala soukromou firmu.

Částečně jde prý o peníze a Francie hodlá zvyšovat jak výslužné, tak služebné. Ale pak jsou tu jiné problémy, tedy dlouhé přesčasy, dlouhá doba odtržení od domova a nedostatek odpočinku. Že problémem je lidi udržet, přiznala americká admirálka Lisa Franchettiová.

Poláci také zvýšili gáže v armádě o 20 %, aby vojáky udrželi. Narozdíl od Němců ale nemají zřejmě takové problémy s mužstvem. V roce 2015 měla polská armáda 95 000 lidí ve službě, tento rok je to údajně 215 000. Polsko tedy, ač je vůči Německu populačně ani ne poloviční, má větší armádu.