„Jsem přesvědčen, že až skončí válka na Ukrajině a udělá se inventura výzkumně-vývojových skoků, někde se to zkrátka projeví,“ řekl například v nedávném rozhovoru pro magazín Moderní ekonomické diplomacie Jiří Hynek, prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky.

„Když se zamyslím nad tím, čím český obranný průmysl v minulosti přispěl nevojenským oborům, napadá mě příklad pasivních sledovacích systémů. Původním cílem bylo monitorovat ve vzdušném prostoru nepřátelské letouny, případně i ty vlastní. Díky výzkumu a vývoji v této oblasti vznikla také aplikace pro řízení civilního letového provozu. Jde o zcela odlišné produkty, ale na začátku byl nápad, který se týkal vojenství,“ dodal Jiří Hynek, který tak poukázal například na společnost ERA Pardubice, jejíž technologii dnes najdeme na více jak 160 letištích po celém světě. I díky tomu patří tato společnost navazující na legendární „Teslu Pardubice“ ke světovým lídrům.

„Pokud si ale chcete takové postavení udržet, být opravdovým tahounem a lídrem, musíte investovat obrovské prostředky do výzkumu, vývoje a inovací. Firma, která skončí s inovacemi, si zadělává na průšvih. Vydrží se svým produktem třeba ještě deset let a pak ji převálcuje někdo jiný. Inovativní firmy typu společnosti ERA investují do inovací, aby mohly za pár let prodávat ještě modernější produkt,“ vysvětlil Hynek, proč je důležité investovat do výzkumu a inovací.

Ale řízení letového provozu není jediným odvětvím, kde byl vojenský výzkum na samém počátku. „Kdybych se podíval za hranice, mohu uvést příklad z Izraele, kdy původní snaha zdokonalit řízení protitankových střel vedla k pokroku ve zdravotním výzkumu. Když dnes lékaři využívají kamerku pro vyšetření žaludku, málokoho by napadlo, že na počátku byl vojenský výzkum,“ dodal Jiří Hynek.

Podle jeho slov je tak možné očekávat, že válka na Ukrajině povzbudí další technologický pokrok, především pak v oblasti bezpilotních prostředků a zároveň technologie ochrany proti bezpilotním prostředkům. „Do budoucna to budou i pozemní robotické systémy, bezosádková plavidla, autonomní vozidla. Například raketomety posádku nepotřebují. Operují v relativně dostatečné vzdálenosti od nepřítele, stačí je přesunovat po zpevněných komunikacích, dostat na nějaké palebné místo, odtud vystřelit a pokud možno je dostat pryč. S autonomním raketometem, který má vzdálenou obsluhu, si armáda troufne mnohem víc. Neriskuje, že odvetná palba ohrozí životy vojáků,“ dodal prezident Jiří Hynek.