Jsou schopni vítězové voleb ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk a prezident Petro Porošenko spolupracovat dohromady? Tuto otázku si pokládá mnoho lidí a politiků nejenom na Ukrajině, ale i na Západě. Zatím však na tuto otázku neexistuje jasná odpověď. Předevčírem si obě dvě strany, které tito dva lídři reprezentují, představily konkurenční návrhy koaliční dohody.

Porošenkova verze koaliční dohody má padesát stránek a zahrnuje široké spektrum úkolů, od řešení korupce až po důchodovou reformu. Ovšem Jaceňuk přišel jen pár hodin poté se svojí vlastní a také úspornější verzi, která se vešla na dvě a půl stránky. Její název zní „Evropská Ukrajina“ a obsahuje zejména plán k plnění závazků vyplývajících z dohody o přidružení k EU. Vedle toho Jaceňukova Lidová strana předložila seznam 36 zákonů, které je třeba přijmout co možná nejdříve.

Celý text v angličtině najdete ZDE

Souboj dvou pohledů na společnou věc je prvním příznakem, že vztahy mezi Porošenkem a Jaceňukem mají daleko k ideálu a vzbuzují obavy, že by jejich vzájemná rivalita mohla mít pro celou zemi destruktivní účinky. Jejich sblížení určitě nepomohlo ani to, že zatímco Jaceňuk prezentoval návrh své strany, místopředseda vlády a Porošenkův spojenec Volodymir Hrojsman svolal jinou tiskovou konferenci, na níž pozval jménem prezidenta další vítěze proevropských stran do společné koalice.

Lídr strany BJuT Julija Tymošenková, která dříve byla stranickou nadřízenou Jaceňuka, zareagovala na Hrojsmanovu výzvu kladně a oznámila, že je její strana připravena vstoupit do koalice. Starosta Lvova Andrij Sadovij z další proevropské strany Svépomoc se na to konto nechal slyšet, že jeho strana se soustředí pouze na jediný cíl. „Chceme jednotu, což znamená, že Jaceňuk a Porošenko musí spolupracovat dohromady. Pro splnění tohoto cíle uděláme všechno. Protože jednota je to hlavní, co si přejí všichni Ukrajinci“, prohlásil Sadovij.

Političtí vyjednavači nyní mají plné ruce práce, protože panují obavy, že rivalita mezi Porošenkem a Jaceňukem by mohla paralyzovat zemi stejně jako podobně napjaté vztahy mezi bývalým prezidentem Viktorem Juščenkem a Julují Tymošenkovou před deseti lety v období po Oranžové revoluci. Klidu nepřidává ani skutečnost, že Jaceňukova vláda dosáhla od února, kdy se ujala moci, jen velmi malého pokroku. Kyjevský politiolog Viktor Andrusiv tvrdí, že Jaceňuk nechápe rozdíl mezi reformami na papíře a jejich uvedením do praxe“. „Hrojsman by byl lepším premiérem, protože jako bývalý starosta ví, jak vládnout“, míní Andrusiv.

Od tzv. euro-majdanské generace politiků, kteří se premiérově dostali do parlamentu, se očekává skutečně mnoho. Ti právě nyní jednají s cílem vytvořit základy reformních návrhů, které by byly schváleny napříč politickým spektrem. Např. politická strana Svépomoc je plná nových tváří lidí, kteří pracovali na vytvoření reformních balíčků v rámci veřejné iniciativy, jejíž cílem bylo prosadit nové zákony a razantní změny. Mnozí doufají, že tito relativně mladí lidé ve věku mezi 20 až 30 lety dokážou nahradit zkorumpované politické matadory. „Budou popohánět reformy dopředu a díky ním bude v demokratickém táboře přítomna zdravá konkurence idejí“, míní profesor politických studií z Kyjevské akademie Olexej Haran.

„Stará garda s námi nebude chtít bojovat, protože jejich reputace díky aktivitám v minulosti není nejlepší. Budou muset dělat velké ústupky. Nově zvolení aktivisté se mohou v parlamentu brzy stát rozhodující silou. “, je přesvědčen jeden z nových poslanců a bývalý novinář Mustafa Najem. Součástí agendy těchto politických aktivistů je zrušit poslaneckou imunitu, prosadit změnu volebního systému, vytvoření veřejnoprávní televize a odříznout oligarchy od financování politických stran.