Koncem září se naplno rozhořel válečný konflikt o Náhorní Karabach, území na pomezí Ázerbájdžánu a Arménie, které obývá arménské obyvatelstvo. Přestože mělo platit příměří, dlouho nevydrželo.

Navíc přišly informace, které by mohly do debat, kdo válku rozpoutal, vnést jasné světlo. Podle všeho totiž byl útok na Armény obývanou Republiku Arcach plánován už na jaře letošního roku a to nejen ze strany Ázerbájdžánu, ale dokonce i Turecka (člena NATO, pozn. red.).

Nedávno o tom informovala válečná novinářka Markéta Kutilová. “Útok na Karabach obývaný Armény, byl totiž plánován dlouho předem, a to nejen Ázerbajdžánem, ale zejména Tureckem, které si z Ázerbajdžánu udělalo poslušného spojence. ale co je na téhle válce nejvíc děsivé je "hate speech", který ji doprovází a který začal už na jaře letošního roku. Už v dubnu, květnu zaznívala z úst Erdogana a dalších tureckých politických i náboženských představitelů a novinářů atd nenávist vedená proti Arménům. Pod vlivem toho už na jaře byly poničeny v Turecku dva arménské křesťanské kostely. A teď se v Turecku už Arméni cítí přímo ohroženi, protože arménské čtvrti v Istanbulu jsou pod útoky ultranacionalistů. Útoky na Armény v Turecku se stále stupňují, lidé jsou jsou  čím dál víc zfanatizovaní. Dodám jen, že další "hate speech" tureckých vládních představitelů míří na Řeky, Židy a Syřany, Francouze atd… Vážně jsme zapomněli, že všechny genocidy v historii lidstva začínaly "hate speechem”?” ptala se na sociálních sítích Kutilová.

Dalším důkazem zásahu z vnějška pak je účast syrských žoldáků bojujících na straně Ázerbájdžánu, které podle všeho do boje vyslal právě turecký prezident Erdogan. Jakkoli to ázerbájdžánský režim diktátora Alijeva popírá, podle informací agentury Reuters mělo do regionu odjet zhruba tisíc najatých Syřanů.

Podle arménského ministerstva zahraničí působí na straně ázerbájdžánských sil turečtí vojenští experti a dokonce mělo Turecko dodat i drony a bojové letouny.

Informace o zapojení syrských žoldnéřů veřejně potvrdili dva z nich. Muži pro agenturu Reuters vypověděli, že jim bylo nabízeno kolem 1 500 dolarů měsíčně. To je v přepočtu zhruba 35 tisíc korun.