Případ takzvané justiční mafie se táhne od roku 2007, kdy Benešová pronesla na adresu své nástupkyně ve funkci Renaty Vesecké, někdejšího ministra spravedlnosti Pavla Němce, tehdejšího místopředsedy Nejvyššího soudu Pavla Kučery či exnáměstka vrchního státního žalobce Libora Grygárka výroky, kterými je obvinila z ovlivňování některých případů - například někdejšího vicepremiéra Jiřího Čunka. Sedm lidí, které zmínila, na Benešovou následně podalo žalobu na ochranu osobnosti.

Pražský vrchní soud v roce 2011 určil, že se Benešová musí omluvit. Podle senátu soudkyně Romany Vostrejšové totiž výroky zasáhly do osobnostních práv žalobců a neprokázalo se, že by tvrzení o justiční mafii mělo reálný základ. Soud Benešové navíc nařídil uhradit náklady soudního řízení přesahující 400.000 korun. Ta se následně skutečně omluvila a náklady zaplatila.

Nejvyšší soud však poté toto rozhodnutí zrušil s tím, že Benešová neporušila etická pravidla advokáta - do médií totiž hovořila z pozice občana a advokát nemůže být ve svých veřejných občanských projevech omezován. Ústavní činitelé by navíc měli strpět vyšší míru kritiky než řadoví občané. Vrchní soud má tedy znovu zvážit, zda míra kritiky, kterou Benešová o žalobcích vyslovila, nebyla v tomto případě přípustná.