Podle prezidenta Petra Pavla je třeba posílit počet příslušníků aktivních armádních záloh. Ten by měl být vyšší než třicet tisíc příslušníků profesionální armády, uvedl prezident v pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Strategické dokumenty armády k roku 2030 počítají s třiceti tisíci vojáky z povolání a deseti tisíci příslušníky aktivních záloh, k září 2023 bylo v armádě přibližně o dva tisíce vojáků méně, než co je cílem, a jen 4 300 vojáků aktivní zálohy. „Tam se rozhodně ani neblížíme,“ dodal Pavel a připomněl platný branný zákon, který ukládá účast na obraně státu všem lidem dovršeným 18. roku až do 60 let.

„Obrana státu není jen záležitostí profesionální armády. Účast na ní může být různá, ve formě civilní služby i základního výcviku, aby každý člověk, který je toho schopen a má k tomu předpoklady, získal základní dovednosti,“ řekl prezident Pavel. „Je to na věcnou diskusi, jakými způsoby lze připravit více lidí k možné účasti na obraně státu.“

Prezident by tak podpořil možnost zavedení administrativních odvodů do armády pro získání přehledu o tom, s kým může být pro případnou obranu státu počítáno. Pavel uvedl, že by odvody neměly být vnímány jako předstupeň pro obnovení základní vojenské služby. Ta v Česku existovala od dob první republiky až do roku 2004, kdy byla definitivně zrušena a Armáda ČR byla transformována na profesionální armádu.

Zákony, které základní službu v armádě rušily, podepsal 18. listopadu 2004 prezident Václav Klaus. „Obávám se, že profesionalizací armády my všichni ztrácíme něco, co k životu mladých mužů po generace v dobrém i zlém patřilo. Tato zkušenost může dalším generacím v životě chybět,“ řekl tehdy MFD Klaus.

Dnes je obnova základní vojenské služby považována za nereálnou. Podle náčelníka Generálního štábu Armády ČR v důsledku toho stát každoročně přichází o čtyřicet tisíc lidí v zálohách. „Osobně si myslím, že Česká republika někdy v budoucnosti bude muset začít uvažovat o nějaké nové formě vojenské služby, ať už povinné, nebo dobrovolné, ale prostě budeme muset hledat mechanismy, jak generovat zálohy,“ řekl Řehka v rozhovoru pro iRozhlas.

Pavel na Nově dále uvedl, že udělil povolení sloužit v ukrajinské armádě dvaceti českým občanům. Na základě doporučení Ministerstva vnitra a obrany bylo dalších 56 žádostí zamítnuto. Žadatelé podle slov Pavla nesplnili podmínky pro vyhovění, jako je například to, že proti nim není vedeno trestní řízení. Povolení nebylo uděleno ani příslušníkům aktivních záloh armády.

K rusko-ukrajinskému konfliktu prezident uvedl, že je obdivuhodné, jak a s jakým odhodláním se Ukrajinci dokázali ubránit ruské přesile. Udivila ho i neschopnost ruské armády dosáhnout svých cílů. Rusko se během dvou let války sice dokázalo poučit z chyb a zmobilizovat vojenský průmysl, podle Pavla však zatím nedokázalo dosáhnout výraznějších úspěchů.